Kalkulační systém a jeho využití v řízení

Kalkulace nákladů výkonů patří mezi základní nástroje řízení.

Využití kalkulace

Při řízení hospodárnosti

Při tvorbě vnitropodnikových cen

Při návrhu cen externím odběratelům

Při sestavování plánů a rozpočtů

Při rozhodování o objemu a struktuře výkonů

Při rozhodování o způsobu provádění výkonů

Při ocenění aktiv vytvořených vlastní činností

Kalkulační systém

Kalkulace předběžné – sestavují se v době před zahájením vlastní tvorby výkonů a plní své funkce ve fázi plánování – stanovují cíle a zadávají úkoly => propočtové a normové (operativní, plánové)

Kalkulace výsledné – zjišťují se v průběhu činnosti, po dokončení či po prodeji výkonů

Propočtová kalkulace

Sestavuje se zpravidla v etapě výzkumu, vývoje a přípravy výroby nového výkonu

Využití propočtové kalkulace

– v hromadné a sériové výrobě zjištění předběžné účinnosti (ziskovosti) nového výkonu. Porovnáním propočtové kalkulace s cenou akceptovatelnou na trhu se zjišťuje, zda navrhovaný výrobek zajistí požadovaný zisk

- v zakázkově orientovaném typu činnosti podniku vyjadřuje propočtová kalkulace nákladovou náročnost individuálního výkonu v daných podmínkách a je podkladem pro zpracování cenové nabídky a jednání o ceně s konkrétním zákazníkem

Sestavení propočtové kalkulace

Zpravidla na úrovni plných nákladů, často i včetně podílu prodejní a správní režie. Z hlediska struktury je vhodné používat retrográdní kalkulační vzorec a sledovat, zda cena pokryje veškeré náklady a zajistí vytvoření požadovaného zisku. Podíl fixních nákladů ovlivňuje předpokládaný objem vytvořených výkonů.

Plánová kalkulace

Představuje významný podklad při zpracování hlavního podnikového rozpočtu.

Sestavuje se v okamžiku, kdy se podnik na základě sestavené propočtové kalkulace rozhodl vyrábět a prodávat uvažovaný výkon. Sestavuje se na určité rozpočtové období a vyjadřuje úroveň nákladů výkonu, které by mělo být v průběhu daného období na tvorbu výkonů dosaženo. Plánová kalkulace se využívá v hromadné a velkosériové výrobě, v zakázkových typech činností je využití plánové kalkulace omezené a její funkce plní operativní kalkulace.

Plánová kalkulace se sestavuje v období, kdy jsou již známy spotřební a výkonové normy, tj. po technologické a konstrukční přípravě výroby. Při sestavování se vychází z existujících podmínek daných konstrukčními vlastnostmi výkonu a technologickými postupy.

Plánová kalkulace dílčího období – vyjadřuje úroveň nákladů v jednotlivých časových intervalech

Plánová kalkulace celého rozpočtového období – nejčastěji roční plánová kalkulace; stanoví se jako vážený průměr jednotlivých úrovní předem stanovených nákladů

Obsah a struktura nákladů zahrnutých do plánové kalkulace vyplývá z jejího využití jako nástroje řízení jednicových nákladů.

Operativní kalkulace

Vyjadřuje předem stanovené náklady, které odpovídají konkrétním konstrukčním a technologickým podmínkám činnosti.  Sestavuje se v oblasti materiálových nákladů na základě norem spotřeby jednicového materiálu a jednotkové ceny materiálu.

Operativní kalkulace dílčího období – konkrétní konstrukční a technologické podmínky jsou zajištěné a nedochází k jejich změně

Operativní kalkulace celého sledovaného období – roční operativní kalkulace => vážený průměr dílčích operativních kalkulací.

Výsledná kalkulace

Vyjadřuje skutečné náklady vynaložené nebo průměrně vynaložené na jednotku výkonů vyrobenou v určitém období či dávce. Slouží jako podklad pro kontrolu hospodárnosti útvarů výroby ve vynakládání jednicových nákladů.

Nejvyšší vypovídací schopnost má výsledná kalkulace v oblasti jednicových nákladů. Sestavuje se však obvykle i na úrovni plných nákladů zejména s cílem zjistit skutečné náklady finálního výkonu.

Příklad

Akciová společnost Dřevona vyrábí dřevěný nábytek na míru. Rozhodla se přihlásit do výběrového řízení na výrobu 150 ks šatních skříní pro rekonstruované ubytovací zařízení. Dle předběžného propočtu byly stanoveny následující normy spotřeby materiálu na 1 ks požadované šatní skříně.

Výše uvedené ceny materiálu za jednotku odpovídají předem stanovené skladní ceně platné v době stanovení normy.

Spotřeba pracovního času na montáž jedné skříně se odhaduje na 3 hodiny. Měsíční hrubá mzda zaměstnanců činí 10 000 Kč a dostávají ji 13x ročně. Dále se při kalkulaci předpokládá osmihodinová pracovní doba, v kalendářním roce je 240 pracovních dní (po zohlednění 10 dní svátků s náhradou mzdy), 25 dní dovolené a 104 hodiny představují překážky v práci s náhradou mzdy. Materiálové a mzdové náklady budou představovat veškeré relevantní variabilní náklady. Minimální požadovaná výše příspěvku k tržbám činí ve společnosti 0,60.

a) sestavení propočtové kalkulace variabilních nákladů, stanovení minimální ceny 1 ks skříně, kterou by měla společnosti v přihlášce do výběrového řízení uvést:

Spotřeba jednicového materiálu …………………………………………………….. 885,03 Kč

Jednicové mzdy:

Mzdový tarif = (13 x 10 000)/ (240*8 – 25*8 – 104) = 80,45 Kč za hodinu

Jednicové mzdy = 80,45 x 3 x 1,35 (nutno zohlednit i sazbu SP a ZP)………….. 325,82 Kč

Propočtová kalkulace na úrovni jednicových nákladů => 885,03 + 325,82……1 210,85 Kč

Minimální požadovaná cena => 1 210,85 / (1 - 0,60) ……………………………. 3027,13 Kč

b) společnost vyhrála výběrové řízení, při detailní technické přípravě výroby došlo k úpravě normy spotřeby materiálu na 4,75 m² a úpravě normy času na 3,1 hodin.

Spotřeba jednicového materiálu …………………………………………………….. 869,73 Kč

Jednicové mzdy:

Mzdový tarif = (13 x 10 000)/ (240*8 – 25*8 – 104) = 80,45 Kč za hodinu

Jednicové mzdy = 80,45 x 3,1 x 1,35 (nutno zohlednit i sazbu SP a ZP)……….. 336,68 Kč

Propočtová kalkulace na úrovni jednicových nákladů => 869,73 + 336,68……1 206,41 Kč

Minimální požadovaná cena => 1 206,41 / (1 - 0,60) ……………………………. 3016,03 Kč

c) výsledná kalkulace a posouzení hospodárnosti ve vynakládání jednicových nákladů; skutečná výše spotřebovaného materiálu činila 132 000 Kč a skutečná výše mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění činila 51 100 Kč.

Plánovaná spotřeba jednicového materiálu  150 x 869,73 Kč    130 459,50 Kč

Skutečná spotřeba jednicového materiálu                                   132 000,00 Kč

Plánované jednicové mzdy = 150 x 80,45 x 3,1 x 1,35                  50 502,00 Kč

Skutečné jednicové mzdy                                                                51 100,00 Kč   

Propočtová kalkulace na úrovni jednicových nákladů => 869,73 + 336,68……1 206,41 Kč

Výsledná kalk. na úrovni jednicových nákladů => 132 000/150 + 51100/150 = 1220,67 Kč

d) zhodnocení vývoje marže ve sledovaném období

požadovaná marže na 1 ks = 3027,13 x 0,6 = 1816,27 Kč

skutečná marže na 1 ks = 3027,13 – 1220,67 = 1806,46 Kč

rozdíl ve výši -9,81 Kč je způsoben jednak nedodržením hospodárnosti ve vynakládáním jednicových nákladů ve výši -14,25 Kč, jednak rozdílem mezi propočtovou a operativní kalkulací ve výši +4,44 Kč.

Vliv konkrétních podmínek činnosti na řízení nákladů výkonů

Faktory ovlivňující řízení výkonů

·        Charakter výrobního procesu

·        Typ výkonů (výrobků) – homogenní, nehomogenní

·        Členitost výrobního procesu – nečlenitá výroba (výrobní proces tvoří technologicky uzavřený blok, který nelze nebo není účelné rozdělit na dílčí fáze); členitá výroba (výrobní proces probíhá ve fázích nebo stupních)

·        Vztah výkonu k zákazníkovi – adresný výkon (zakázková, kusová výroba), neadresný výkon (hromadná, sériová výroba)

·        Existence nedokončené výroby

·        Sdruženost výroby – o sdruženou činnost se jedná, pokud z určité kombinace vložených ekonomických zdrojů vznikají alespoň dva nebo více výrobků v určitém vzájemném poměru, přičemž existuje jen omezená možnost ovlivnit relace mezi těmito výrobky.

Metody evidence a kalkulace nákladů

·        Základní model řízení nákladů výkonů

·        Fázová metoda

·        Stupňová metoda

·        Zakázková metoda

·        Metoda sdružených výkonů

• Základní model řízení nákladů
• Fázová metoda
• Stupňová metoda
• Zakázková metoda
• Metoda sdružených výkonů

zpět na 11.3 Kalkulační metody, vzorce, systém

zpět na úvodní stránku