Informační nástroje pro řízení po linii výkonu

Řízení po linii výkonu

§  Otázka: Jaké jsou náklady a jak řídit jejich hospodárnost?

§  Otázka: Jak měřit přínos z prodeje konkrétních výkonů?

§  Odpověď: kalkulace nákladů (marže, ceny) výkonů - výkonová (kalkulační) metoda

 

Řízení po linii odpovědnosti

§  vyjádření diferencovaného přínosu konkrétních středisek k celopodnikovým výsledkům

§  otázka: Umíme svoji podnikovou strategii přenést do konkrétních plánů a opatření tak, aby byla jednotlivá střediska zainteresována na chování, které přispívá k jejímu dosažení?

§  Otázka: Jak změříme přínos vnitropodnikových útvarů k celopodnikovým výsledkům?

§  Odpověď: systém plánů, rozpočtů a vnitropodnikových cen v úzké návaznosti na systém nástrojů odpovědnostního řízení (vymezení činnosti středisek, jejich pravomoci a odpovědnosti, nástrojů personálního řízení a motivace atd.)

 

Kalkulace

Kalkulace nákladů – přiřazení (propočet) nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na naturálně vyjádřenou jednotku výkonu (výrobek, práci nebo službu, na činnost nebo operaci, kterou je třeba v souvislosti s procesem tvorby výkonu provést)

 

Dvě základní otázky:

§  Jak přiřadit náklady výkonu? – rozsah a struktura kalkulovaných položek

§  Proč přiřadit náklady výkonu? – rozhodnutí o tom, který ze způsobů přiřazování nákladů by se měl použít, je na managementu a na konkrétní situaci.

 

Příklad

Obchodník nakoupil za 30 F 40kg karotky, za 20 F 60 kg pórku. Vedle těchto nákladů vynaložil 50 F na dopravu zeleniny od pěstitele na trh. Celkové náklady (za sledované období) byly 100 F.

 

Jaké jsou plné náklady 1 kg karotky a 1 kg pórku?

 

Jednicový náklad 1 kg karotky = 30/40 = 0,75 F

Jednicový náklad 1 kg pórku = 20/60 = 0,33334 F

 

Přiřazení režijního nákladu na dopravu:

a) rozdělíme náklad rovnoměrně mezi oba druhy zeleniny

Karotka => 30+25 = 55 F => 55/40 = 1,375 F/kg

Pórek => 20+25 = 45 F => 45/60 = 0,75 f/kg

 

b) rozdělíme náklad podle váhy jednotlivých druhů zeleniny

karotka + pórek => 40 + 60 = 100 kg

doprava na 1 kg > 50/100 = 0,5 F/kg

karotka = 30 + 0,5*40 = 50 F => 50/40 = 1,25 F/kg

pórek = 20 + 0,5*60 = 50 F => 50/60 = 0,83333 F/kg

 

c) rozdělíme náklad podle nákupní ceny zeleniny

poměr jednicových nákladů 30 F : 20 F = poměr režijních nákladů 30 F : 20 F

karotka => 30 F + 30 F = 60 F => 60/40 = 1,5 F/kg

pórek => 20 F + 20 F = 40 F > 40/60 = 0,66667 F/kg

 

d) přiřadíme dopravní náklady podle hlavního přínosu jednoho z druhů zeleniny – předpokládejme, že karotka je základním výkonem, proto jsou jí přiřazeny veškeré dopravní náklady:

karotka => 30 F + 50 F = 80 F => 80/40 = 2 F/kg

pórek => jednicový náklad = 0,33334 F/kg

 

e) přiřadíme dopravní náklady podle hlavního přínosu pórku

karotka => jednicový náklad = 0,75 F/kg

pórek => 20 F + 50 F = 70 F => 70/60 = 1,166667 F/kg

 

Interpretace výsledků:

Podle uvedených šesti rozdílných způsobů přiřazení dopravních nákladů se liší výše kalkulovaných nákladů 1 kg dvou druhů zeleniny:

Náklady na 1 kg karotky se pohybují v rozmezí od 0,75 F do 2 F

Náklady na 1 kg pórku se pohybují v rozmezí od 0,33 F do 1,166 F

Odpověď na to, jaký způsob přiřazení společných nákladů je správný, neexistuje. Rozhodnutí o tom, který z uvedených způsobů přiřazení nákladů by se měl použít, je možno přijmout až poté, co budeme vědět, pro jaké rozhodování potřebuje obchodník se zeleninou kalkulaci nákladů 1 kg karotky a 1 kg pórku.

 

 

Využití kalkulace v základních rozhodovacích procesech

-          Rozhodování o změnách v objemu a struktuře sortimentu

-          Posouzení dlouhodobé ziskovosti výkonů

-          Stanovení hranice ceny základního a doplňkového sortimentu

-          Ocenění vnitropodnikových výkonů

-          Posouzení schopnosti výkonů unést správní a strategické náklady (-> tzv. reprodukční úlohy)

 

Doplňkové úlohy kalkulace

-          Obhajoba ceny při jednání se zákazníkem

-          Oceňování vnitropodnikových výkonů ve finančním účetnictví

Metoda kalkulace

závisí na:

§  vymezení předmětu kalkulace - všechny nebo vybrané druhy dílčích (interních) i finálních (externích) výkonů; nutno určit kalkulační jednici a kalkulované množství

§  struktuře nákladových položek - variantní podle rozhodovacích úloh; vyjádřeno v kalkulačním vzorci

§  způsobu přiřazování nákladů předmětu kalkulace - východiskem členění nákladů na přímé a nepřímé

 

§  Kalkulační jednice – konkrétní výkon vymezený druhem, jakostí a měrnou jednotkou

§  Kalkulované množství – konkrétní počet kalkulačních jednic, pro něž byly stanoveny, respektive zjištěny v účetnictví celkové náklady.

§  Kalkulační vzorec – struktura nákladových položek, v níž se zjišťují náklady výkonů; individuální, dle potřeb podniku

§  Základní struktura kalkulačního vzorce plných nákladů – přímé jednicové náklady, přímé režijní náklady, nepřímé režijní náklady

Metody přiřazování nákladů

§  přímé náklady - zahrnují všechny jednicové náklady (kromě sdružených výkonů) a část režijních nákladů související s druhem výkonu; přiřazení pomocí dělení kalkulovaným množstvím

§  nepřímé náklady - vynakládají se v souvislosti s vytvořením širšího sortimentu výkonů; společné náklady, které souvisejí se zajištěním konkrétní skupiny výkonů (odpisy společného technologického vybavení, spotřeba režijního materiálu nebo mzdy řídících a administrativních pracovníků)

Principy přiřazování nepřímých nákladů

Společným cílem všech metod kalkulace je nalézt příčinný vztah mezi kalkulovanými náklady a výnosy. Základním principem přiřazování nepřímých nákladů by měl být princip příčinné souvislosti (event. princip únosnosti)

 

Metody kalkulace nepřímých nákladů

  • Kalkulace dělením – kalkulace prostá; kalkulace s poměrovými (ekvivalenčními) čísly
  • Kalkulace přirážkové – kalkulace sumační; kalkulace diferencovaná

 

 

Kalkulace - přiřazování nepřímých nákladů prostým dělením

Kalkulace - přiřazování nepřímých nákladů dělením s poměrovými čísly

Kalkulace - přirážková metoda

Alokační fáze přiřazování nákladů

 

 

zpět na 11.3 Kalkulační metody, vzorce, systém

zpět na úvodní stránku