Založení podniku

Založení podniku představuje cílevědomý řízený proces člověkem, vlastníkem a podnikatelem. Jedná se v první řadě o vytvoření základních předpokladů pro plnění funkcí podniku. Zakladatel podniku musí připravit strategické záměry, směřující zejména do následujících oblastí:

  • Vymezit předmět své činnosti – v této souvislosti je nezbytné soustředit potřebný rozsah informací o potenciálním okruhu zákazníků, jejich kvalitě, možnosti rozvinutí sítě zákazníků, posouzení kvality konkurence a jejího postavení na trhu, geografickou polohu, je nutné také provést analýzu vazeb na dodavatele a zvážit možnosti jejich volby, vyšetřit obchodní podmínky a kvalitu služeb. Také je nutné správně zvolit sídlo podniku. Správné umístění je důležitým a zvláště dlouhodobým činitelem, majícím podstatný vliv na budoucí výkonnost podniku - faktory lokalizace (rozsah a kvalita zdrojů pracovních sil, přístup k surovinovým zdrojům, zdroje energie a možnosti dopravních spojení, možnosti odbytu, možnosti využití investičních pobídek, daňové úlevy v dané lokalitě, ekologie a ochrana životního prostředí). Důležitou součástí předmětu podnikání je též výběr pracovníků, vymezení jejich pracovních podmínek, stanovení odměny za práci, vytváření sociálního programu. Další důležitá část je tvorba souboru dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který bude vytvářet věcné předpoklady podnikatelské činnosti a zajištění potřebného množství a sortimentu materiálu (tj. stanovení nakupovaného množství materiálu a jeho předpokládané využití, volba dodavatelů a zjištění cen, řešení otázky odpadů a jejich likvidace…)
  • Vyjasnit potřebu finančních a jiných prostředků a jejich dostupnost – před vlastním zahájením činnosti by měl podnikatel zpracovat strategický plán, jehož nezbytnou součástí je nejen vymezení okruhu výrobků, se kterými hodlá uspět na trhu, nýbrž musí být zaměřen prioritně na oblast financí. Přípravě plánu nákladů a výnosů, jakož i majetku a zdrojů jeho krytí musí podnikatel věnovat mimořádnou pozornost s cílem předejít riziku možného úpadku.
  • Zvážit své sociálně psychologické předpoklady pro podnikání – podnikatelem se může stát jen silná, cílevědomá osobnost, která dokáže realizovat určitý nápad. Současně však musí dokázat pracovat s lidmi, vést je k vytyčenému cíli. Je vhodné, aby podnikatel měl stabilizované rodinné zázemí, které ho bude v jeho náročné činnosti dlouhodobě podporovat.
  • Eventuálně doplnit znalosti vybraných právních a dalších norem dotýkajících se daného podnikání, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, ekologie, hygieny, ale i hospodářské soutěže apod.
 
Postup při zakládání podniku

Podnikání fyzických a právnických osob se zásadně liší:

  • Fyzické osoby vystupují ve dvojjediné roli, a to jak v roli podnikatele (kapitálový vklad do podnikání), tak v roli výkonné pracovní síly (vlastní odborná profese včetně řízení). Naproti tomu u právnických osob společníci přinášejí kapitálový vklad, avšak mohou nebo také nemusejí, ve společnosti pracovat.
  • Fyzické osoby – podnikatelé jsou přímo objektem právních vztahů. U právnických osob do právních vztahů vstupuje pouze společnost = podnik, nikoliv společníci tvořící společnost.

  

Živnost

Soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Všeobecnými podmínkami k získání souhlasu s provozováním živnosti fyzickými osobami jsou:

  • Dosažení věku 18 let
  • Způsobilost k právním úkonům
  • Bezúhonnost, pokud živnostenský zákon nestanoví jinak
  • Občan splnil daňové povinnosti vůči státu

V případě, že je živnostenské oprávnění vydáváno právnické osobě, pak výše uvedené podmínky musí splňovat odpovědný zástupce.

Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba:

§  Na  jejíž majetek byl prohlášen konkurz, nebo konkurz byl již  ukončen, avšak po dobu 3 let po ukončení konkurzu v případě, že majetek úpadce nepostačoval k úhradě nákladů konkurzu.

§  Vůči níž byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku.

§  Fyzická nebo právnická osoba, u níž byl prohlášen konkurz na majetek a konkurzní řízení nebylo ukončeno, může činit úkony související se živností jen s písemným souhlasem správce konkurzní podstaty.

§  Které byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz provozování živnosti a zákaz trvá.

 

Členění živností z hlediska odborné způsobilosti:

  • Řemeslné – odborná způsobilost pro řemeslné činnosti se prokazuje např. výučním listem a dokladem o vykonání tříleté praxe, vysvědčením o ukončení studia střední odborné školy a dokladem o vykonání tříleté praxe, vysvědčením o maturitní zkoušce a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, diplomem nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studia a dokladem o vykonání jednoleté praxe v oboru.
  • Vázané – dle seznamu v příloze 2 živnostenského zákona, podmínkou je vždy čtyřletá praxe v oboru.
  • Volné – nevyžaduje se prokazování odborné ani jiné způsobilosti
  • Koncesované – jedná se o živnosti uvedené v příloze 3 živnostenského zákona (např. vývoj, výroba zbraní podléhajících registraci, vývoj, výroba střeliva, provozování střelnic, výroba zubních náhrad, směnárenská činnost…). Zde jsou rovněž specifikovány požadavky na odbornou způsobilost (nutnost vždy čtyřleté praxe v oboru)

Členění živností z hlediska předmětu podnikání:

  • Obchodní
  • Výrobní
  • Poskytující služby

K tomu, aby fyzická nebo právnická osoba získala živnostenský list, musí nejprve ohlásit živnost u místně příslušného živnostenského úřadu.

 

Náležitosti ohlášení

  • Fyzická osoba – jméno, příjmení, trvalé bydliště, občanství, obch. Jméno a sídlo, IČO, předmět a místo podnikání, datum zahájení činnosti, údaj o zaměstnávání zaměstnanců, provozovna a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu a prostorám pro podnikání, doklady o odborné způsobilosti a praxi, výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců
  • Právnická osoba – obchodní jméno, sídlo, právní forma, statutární orgán, IČO, předmět podnikání, provozovna, doba ukončení podnikání, doklad o založení právnické osoby (např. kopie společenské smlouvy), výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce, doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce, doklad o založení nebo zřízení právnické osoby, výpis z OR, doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo místnostem pro provozování živnosti, doklad o vlastnickém nebo jiném právu k umístění organizační složky zahraniční osoby, doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem, prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu daném tímto zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce ustanoven. Podpis na čestném prohlášení musí být úředně ověřen.
 
Postup při založení obchodní společnosti
  • Sepsání společenské smlouvy a její podpis všemi společníky. Smlouvu a pravost podpisů je třeba notářsky ověřit.
  • Základní kapitál. Společníci skládají na peněžní účet příslušnou částku. V případě, že se jedná o nepeněžní vklad, je třeba ocenění soudním znalcem a převod do majetku společnosti. – neplatí pro veřejnou obchodní a komanditní společnost
  • Žádost o výpisy z rejstříku trestů odpovědného zástupce společnosti a doklad o odborné způsobilosti
  • Podání žádosti na místně příslušný živnostenský úřad (řídí se místem provozovny)
  • Žádost o registraci u obchodního rejstříku

Při zakládání akciové společnosti je třeba navíc učinit některá další nezbytná opatření, vyplývající z úpravy obchodního zákoníku, část druhá, díl V, oddíl 2 § 162.

 

Zakladatelský rozpočet

Je nedílnou součástí přípravných prací spojených se založením podniku. Jeho hlavní smysl spočívá v kvantifikaci a specifikaci finančních zdrojů, které budou sloužit nejen k úhradě administrativních aktů spojených se založením, avšak zejména s vytvořením věcných předpokladů výroby nebo poskytování služeb.

Při sestavování zakladatelského rozpočtu jde především o posouzení:

  • Předpokládaného rozsahu výnosů, nákladů a zisku
  • Potřebného rozsahu dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku jakož i nezbytného rozsahu jednotlivých složek oběžných aktiv potřebných v počáteční fázi podnikání včetně specifikace zdrojů krytí
  • Propočtu očekávané výnosnosti podniku jako celku, výnosnosti vlastního kapitálu jakož i dalších propočtů návratnosti celého záměru.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příklad

Zřízení prodejny

Podnikatel hodlá investovat do nákupu prodejny. Rozhodl se podnikat na základě zákona o živnostenském podnikání. Má potřebné zkušenosti v oboru; prodejna je výhodně umístěna.

Aukční cena prodejny činí 5 mil. Kč. Podnikatel podle dosavadních výsledků usuzuje, že dosáhne průměrné denní tržby ve výši 60 tis. Kč, obchodní marži (rabat) 20%. V prodejně bude pracovat 6 zaměstnanců s průměrnou měsíční mzdou 7 tis. Kč, zdravotní a sociální pojištění činí 20% z mezd, spotřeba energie a otop za měsíc 17 tis. Kč, ostatní náklady 4200 měsíčně. Předpokládá se, že v měsíci bude 25 prodejních dnů.

Dále podnikatel zřídí pojištění provozovny, které činí 60 tis. Kč za rok a je hrazeno 2x ročně. Podnikatel v současné době disponuje částkou 300 tis. Kč, má tichého společníka s kapitálem 150 tis. Kč (smlouva na 30% úrok) a  úvěr od banky na pět let s úrokovou mírou 12%. Podnikatel bude plátcem daně z příjmu fyzických osob ve smyslu zákona o dani z příjmu ve výši 15%.

 

Rozpočet potřebného kapitálu (v Kč)

 

Pořizovací cena prodejny

5 000 000

Obrátka zboží za měsíc (nákup)

1 200 000

Mzdy zaměstnanců

     42 000

Odvody ZP a SP

       8 400

Spotřeba energie a otop

17 000

Ostatní náklady

4 200

Pojištění (1. splátka – na půl roku)

30 000

Celkem – provozní kapitál (bez prodejny)

1 301 600

Rezerva 10% (na provozní kapitál – tj. bez PC prodejny)

130 160

Potřeba provozního kapitálu (tj. provozní kapitál + rezerva)

1 431 760

Počáteční potřeba kapitálu celkem (prodejna + provozní kapitál)

6 431 760

 

 

Zdroje kapitálu (v Kč)

 

Vlastní kapitál

300 000

Tichý společník

150 000

Potřebná výše úvěru

5 981 760

Celkem

6 431 760

 

 

Rozpočet výnosů a nákladů (roční výhled, v Kč)

 

Výnosy -Tržby (300 x 60 000)

18 000 000

Nákup zboží (18 000 000 x 0,8)

14 400 000

Mzdy (12 x 42 000)

504 000

Odvody SP a ZP (504 000 x 0,2)

100 800

Spotřeba energie a otop (17 000 x 12)

204 000

Ostatní náklady (4 200 x 12)

50 400

Pojištění prodejny

60 000

Odpisy ????

 

Úroky

717 811

Náklady celkem

16 037 011

HV před zdaněním (výnosy – náklady)

1 962 989

Daň z příjmu fyzických osob 15 %

294 448

Zisk po zdanění

1 668 541

 

 

Rozdělení příjmů (cash flow)

 

Zisk po zdanění

1 668 541

Odpisy (náklady příštích období)

1 000 000

Splátka úvěru

1 196 352

Tichý společník

45 000

 

 

Pro potřeby podnikatele

 

Zisk po zdanění + odpisy

2 668 541

Nutno splatit úvěr

1 196 352

Nutno vyplatit tichého společníka

45 000

Zůstatek podnikatele

1 427 189

- oportunitní náklady (mzda podnikatele 20 000  x 12

240 000

- úrok z vlastního kapitálu (jiné investiční příležitosti – 10,5%)

26 700

Čistý výsledek podnikání

1 160 489

Závěr:

Příjem podnikatele (zisk a odpisy) činí 2 668 541 Kč. Jestliže vezmeme v úvahu, že do podnikání bylo nutno vložit 6 431 760 Kč, pak doba splácení (pay back period) činí 2,41 roku. Ze zisku však musí podnikatel splácet jistinu úvěru, která byla rovnoměrně rozvržena, tj. 1 196 352 Kč, vyplatit odměnu tichému společníkovi (30% z částky 150 000 Kč). Z toho vyplývá, že pro vlastní potřebu podnikatele zbývá 1 427 189 Kč. Je však nutné přihlédnout i ke skutečnosti, že podnikatel přišel o dosavadní mzdu ve výši 20 000 Kč měsíčně a úrok z investovaného kapitálu. Mzda a ušlý úrok tvoří oportunitní náklady podnikatele. Zohledníme-li tyto oportunitní náklady v odměně podnikatele, pak dostaneme částku  1 160 489 jako odměnu za podnikatelskou činnost. Je nyní na podnikateli, zda tuto odměnu považuje za dostatečnou či nikoliv. Pro úplnost snad jen poznámku, že v tomto případě pro jednoduchost nebylo přihlíženo k faktoru času.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Základní kritéria rozhodování pro určitou právní formu podnikání

Členění podniků podle právní normy:

  • Samostatný podnikatel (podniky jednotlivce, živnostníci, soukromě hospodařící zemědělci)
  • Obchodní společnosti

-          osobní (veřejná obchodní společnosti, komanditní společnost)

-          kapitálové (společnost s ručením omezeným, akciová společnost)

  • Družstva
  • Státní organizace
  • Evropské hospodářské zájmové sdružení
  • Evropská společnost
  • Evropská družstevní společnost
  • ostatní

 

Hlavní kritéria rozhodování o volbě právní formy

  • Způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko)
  • Oprávnění k řízení, tj. zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování apod.
  • Počet zakladatelů
  • Nároky na  počáteční kapitál
  • Administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku
  • Účast na zisku (ztrátě)
  • Finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům
  • Daňové zatížení
  • Zveřejňovací povinnost

 

Způsob a rozsah ručení

  • Omezené ručení – ručení pouze do nesplaceného majetkového vkladu (např. společnost s ručením omezeným)
  • Neomezené ručení – ručení za závazky veškerým, tj. i osobním majetkem (např. veřejná obchodní společnost)

 

Oprávnění k řízení

  • Ve vybraných případech je ponechána tato otázka na uvážení majitelů, společníků, kteří mohou toto zmocnění zakotvit např. do společenské smlouvy
  • Zákon předepisuje, jaké orgány podnik musí mít a jaké jsou jejich kompetence (např. akciová společnost

 

Počet zakladatelů

Toto kriterium je v různých zemích různě upraveno. V České republice u s.r.o. i u a.s. je možné, aby je založila, za splnění určitých podmínek jedna osoba (fyzická, nebo u a.s. právnická). Naproti tomu osobní obchodní společnost musí založit minimálně osoby dvě, neboť se v podstatě jedná o sdružení ke společnému provozování živnosti. Kromě toho obchodní zákoník u společnosti s ručením omezeným jako u jediné společnosti limituje i maximální počet společníků, a to na 50 osob.

Nároky na počáteční kapitál

Minimální rozsah počátečního kapitálu potřebného pro založení podniku je ze zákona definován pouze pro kapitálové společnosti, a to u s.r.o. v rozsahu 200 tis. Kč (minimální vklad společníka činí 20 tis. Kč). Pro akciové společnosti platí podmínka základního kapitálu ve výši 2 mil. Kč. Chtějí-li tyto společnosti mít akcie kótovány na trhu cenných papírů, pak výše základního kapitálu musí činit min 20 mil. Kč. Výjimka ve vztahu k nároku na počáteční kapitál u a.s. se týká bank. Chce-li někdo založit banku jako a.s., počáteční kapitál s ohledem na snížení rizika určuje ČNB.

Administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku

Je především spojena s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká. Nejnáročnější je založení akciové společnosti, kde před zahájením činnosti je nezbytné vyhotovit zakladatelskou listinu a stanovy. Dále musí proběhnout ustavující valná hromada akcionářů, z níž je pořízen notářsky ověřený zápis potvrzující vznik společnosti (založení formou upisování akcií). V obchodních společnostech mají zpravidla rozhodující vliv výdaje spojené s povolením živnosti, ze zpracováním společenské smlouvy a s jejím notářským ověřením, se zápisem v OR, ze zpracováním a zveřejněním auditu. Naproti tomu u podnikatelů-živnostníků se jedná o jednorázový výdaj, který uhradí za vydání např. živnostenského oprávnění; další výdaje se založením, eventuálně provozováním podniku jim nevznikají.

Účast na zisku (ztrátě)

Míra rizika podnikatele je úměrná jeho účasti na zisku (ztrátě). U osobních obchodních společností v případě, že společníci neuzavřeli dohodu o rozdělování zisku, případně se nedo

 

 

zpět na: 1. Podnik, podnikání, podnikatel, cíle podniku. Organizačně právní formy podnikání, podnik jednotlivce, obchodní společnosti, družstva

zpět na úvodní stránku