Pohledávky a krátkodobý finanční majetek
Likvidnost a likvidita
Likvidnost
– schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát na peněžní prostředky. Z hlediska likvidnosti jsou nejlikvidnějším aktivem podniku peníze, nejméně likvidní jsou stroje a budovy. Podobně lze mluvit i o likviditě pasiv (krátkodobé dluhy jsou likvidní, vlastní kapitál je nejméně likvidní.
Likvidita podniku
– výše splatných závazků podniku v poměru k výši likvidních aktiv (relativní likvidita).
– likvidita podniku vyjadřuje míru schopnosti podniku uhradit své závazky, v čitateli jsou složky likvidních aktiv a ve jmenovateli krátkodobé závazky včetně krátkodobých bankovních úvěrů.
– likvidita podniku je předpokladem jeho finanční rovnováhy, tj. je-li podnik trvale nelikvidní, hovoříme o platební neschopnosti (insolvenci).
– Obecně platí, že vyšší likvidita snižuje nebezpečí insolvence, ale současně snižuje výnosnost podniku (peníze v pokladně mají nulovou výnosnost, peníze na účtech velmi nízkou); výnos zvyšují nové stroje a technologie, nové druhy materiálu, apod., tj. málo likvidní aktiva (za předpokladu, že je podnik je schopen efektivně využít).
Pohledávky
- krátkodobé
- dlouhodobé (nad jeden rok)
Finanční majetek krátkodobé povahy
- peněžní prostředky (hotovost, na vkladových účtech, ceniny, šeky, poukázky
- krátkodobé cenné papíry (např. státní pokladniční poukázky) – slouží ke krátkodobému uložení dočasně volných peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení; je možné je rychle přeměnit na peníze
Majetková struktura podniku
Majetková struktura podniku (tj. podíl jednotlivých majetkových součástí) je dána jednak odvětvím a typem podniku, jednak finanční politikou podniku. Převažuje-li v podniku dlouhodobý majetek, hovoříme o podnicích investičně intenzivních (o investičně náročných výrobách) – jedná se např. o elektrárny, teplárny, doly… Převažuje-li v podniku oběžný majetek, hovoříme o podnicích provozně intenzivních (potravinářské podniky, obchodní podniky, banky…).
Jedním z důležitých úkolů řízení podniku je stanovení výše oběžného majetku. Za jeho optimální výši se považuje taková výše, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími náklady. Nejde o minimální výši, která je dána jen technickými činiteli, ale i požadavky odběratelů na dodávky výrobků, nezbytností mít pohotové peněžní prostředky k úhradě splatných závazků a mimořádných nákupů materiálů nebo nepředvídaných výdajů apod. Manažeři proto musí věnovat pozornost plánování výše každé položky oběžného majetku, v praxi jsou často opomíjeny pohledávky; protože jejich vznik je automatický, často se zapomíná na to, že musí být něčím financovány, většinou krátkodobým úvěrem (např. dodavatelským…), který není zadarmo.