Vliv inflace na oceňování majetku a závazků
Princip historických cen, který je obecným principem oceňování v účetnictví nebere v úvahu změny tržních cen majetku ani změnu kupní síly peněžní jednotky a tím zkresluje celkovou hodnotu majetku a jeho jednotlivých položek včetně výsledků hospodaření.
Inflace a stálá aktiva
Způsobuje změnu kupní síly peněžní jednotky. Ta působí jak na rozvahu, tak na výsledek hospodaření. Růst pořizovacích cen stálých aktiv vede často k tomu, že podnik v době, kdy potřebuje obnovit některou jejich složku, nemá dostatek peněz na prostou obnovu, i když ji zcela odepsal: na její nákup potřebuje více peněz, než formou odpisů naakumuloval. Na uhrazení rozdílu pak musí použít zisku, který však má být zdrojem ne prosté, ale rozšířené reprodukce. V tomto ohledu inflace dolehne více na podnik se starým zařízením už neodepisovaným, což vede k vykazování fiktivních zisků. K věrohodnějšímu ocenění stálého majetku (pro vnitropodnikové účely) se používá reprodukčních cen.
Inflace a zásoby
Obdobně inflace působí na zásoby: jelikož materiál se eviduje v pořizovací ceně a v ní se předává do výroby, je podhodnocen; tím je podhodnocena nedokončená výroba i hotové výrobky. Pokud se podniku nepodaří zvýšit ceny svých výrobků, docházelo by i zde k zúžené reprodukci.
Inflace a peníze
Stejně se inflací znehodnocují peníze a pohledávky, což zhoršuje likviditu podniku.
Inflace a dluhy
Jinak je tomu s vlivem inflace na dluhy; v důsledku toho, že je podnik splácí v jejich původní výši „inflačními penězi“, na inflaci „vydělává“.
Inflace a výsledek hospodaření
Vliv inflace se projeví i v zisku, který je výsledkem tržeb (ovlivňovaných převážně tržními cenami) a nákladů (vyjádřených většinou v historických cenách). V některých zemích se používá tzv. alternativní účetnictví, založené na běžných cenách.