Manažerské pojetí nákladů
Manažerské pojetí nákladů
- Náklady, které jsou evidovány a vykazovány v účetnictví, označujeme jako účetní náklady
- Protože pro řadu manažerských rozhodnutí nevyhovují, vzniklo manažerské pojetí nákladů.
- Manažerské účetnictví pracuje s ekonomickými (skutečnými, relevantními) náklady, které oproti nákladům uváděným v účetnictví zahrnují i tzv. oportunitní náklady.
- Při každém rozhodování bere v úvahu přírůstkové náklady, tedy ty náklady, které jsou tímto rozhodováním ovlivněny. Zbývající náklady považuje za irelevantní tomuto rozhodnutí a nazývá je utopené náklady.
- Rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj. V krátkodobém pohledu jsou některé výrobní činitele (vstupy) podniku neměnné, fixní (např. počet strojů a výrobního zařízení, počet řídících pracovníků), některé jsou proměnné, variabilní a mění se s objemem vyráběné produkce (např. množství spotřebovaných surovin, práce). To se odráží v nákladech, které jsou peněžním vyjádřením spotřeby těchto výrobních činitelů: fixní činitele vyvolávají vznik fixních nákladů, proměnné činitele vznik variabilních (proměnných) nákladů. V dlouhodobém pohledu jsou veškeré výrobní činitele proměnné (manažeři rozhodují o velikosti a počtu strojů a výrobního zařízení), a tudíž neexistují žádné fixní náklady.
- Chování (vývoj) nákladů zachycují nákladové funkce, které jsou rovněž krátkodobé a dlouhodobé.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příklad – ekonomické náklady
Je na prodej dílna za 500 000 Kč. Pan Novák ji může koupit ze svých úspor, pan Vomáčka si však celou částku musí vypůjčit v bance na 12% úrok, tj. za 60 000 ročně. Předpokládejme, že oba podnikatelé budou mít stejné výrobní náklady. Budou celkové náklady p. Vomáčky vyšší? Účetní náklady ano, a to o oněch 60 000 Kč úroků z půjčky. Skutečné (relevantní) náklady budou však stejné, neboť p. Novák kromě nákladů, které musí zaplatit (tzv. explicitní náklady), přichází o peněžní částku, kterou by získal, kdyby oněch 500 000 Kč použil pro jiné účely, např. uložil v bance za stejnou úrokovou sazbu a získal tak 60 000 Kč úroků. To jsou tzv. oportunitní náklady. Pan Novák má proto celkové náklady ve stejné výši 560 000 Kč (500 tis. Náklady explicitní, 60 tis. Kč náklady implicitní) jako pan Vomáčka, jehož všechny náklady jsou explicitní.
Příklad
Pan Kříž se rozhodl, že bude podnikat coby řemeslník. Podle různých informací zjistil, že ročně může vydělat cca 500 tis. Kč, výrobní aj. náklady budou 300 tis. Jeho zisk před zdaněním tedy bude 200 tis. Kč (po odečtení daně z příjmů mu zbude cca 140 tis. Kč). Ale pozor: do zřízení firmy musí investovat 1 mil Kč (dejme tomu, že úroková míra banky je 6%) a přijde o dosavadní měsíční mzdu 9000 Kč. Sestavíme rozpočty:
|
Rozpočet podle účetnictví |
|
Rozpočet s oportunitním náklady |
||
|
Tržby |
500 |
|
Tržby |
500 |
|
Náklady |
300 |
|
Náklady účetní |
300 |
|
|
|
|
Náklady oportunitní (finančního kapitálu 60, ušlá mzda 96 tis |
156 |
|
Účetní zisk |
200 |
|
Ekonomický zisk |
44 |
|
Po zdanění |
138 |
|
Po zdanění |
-18 |
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Základní definice z ekonomické teorie
- Oportunitní náklady – částka peněz (ušlý výnos, která je ztracena, když zdroje (práce, kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu
- Explicitní náklady – náklady, které podnik platí (mají formu peněžních výdajů) za nakoupené výrobní zdroje, za nájemné, za použití cizího kapitálu atd.
- Implicitní náklady – nemají formu peněžních výdajů a jsou tudíž obtížně vyčíslitelné. K jejich měření proto používáme oportunitních nákladů. Tak např. implicitními náklady je mzda, kterou by podnikatel obdržel při jiném zaměstnání, nebo úroky, které by získal investováním svého kapitálu do jiné akce apod. Tyto náklady finanční účetnictví nezachycuje; potřebujeme je však znát pro různá manažerská rozhodování.
- Relevantní náklady – náklady, které ovlivňují určité rozhodnutí, protože se v závislosti na něm změní (např. při výběru jedné z variant se v závislosti na vybrané variantě mění); ostatní náklady jsou pro dané rozhodnutí irelevantní (změna variant nemění jejich výši).
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příklad – přírůstkové náklady
Máme volnou kapacitu dílny, jejíž výrobní náklady na jednu strojovou hodinu jsou 25 Kč a režijní náklady 30 Kč, celkem tedy 55 Kč/h. Máme možnost volnou kapacitu prodat, a to 1 hodinu za 40 Kč. Není to ztrátová akce?
Z hlediska u nás všeobecně uplatňovaného kalkulačního přístupu se prodej kapacity jeví jako ztrátový; z hlediska koncepce přírůstkových nákladů je však prodej výhodný, neboť relevantními náklady jsou pouze přímé výrobní náklady, které jsou rozhodnutím vyvolány, zatímco režijní náklady (pokud jsou celé fixní) budou vznikat, i když vyrábět nebudeme.