Plánování a kontrola nákladů

 

Ve většině našich podniků je plán nákladů součástí finančního plánu (rozpočtu). Ten obsahuje plán výnosů, nákladů a zisku, plán rozdělení zisku, popř. další plány.

Cílem plánování nákladů je dosáhnout jejich snížení.

 

Optimalizační nákladové metody

  • Outsourcing – vyčleňování činností mimo podnik s cílem dosáhnout úspory nákladů nebo zvýšení kvality; může jít o základní činnosti (předání výrobní zakázky, výzkum a vývoj, reklama, výpočetní středisko) i vedlejší činnosti (úklid, jídelna, správa budov, podnikové vzdělání). Cílem je redukce nákladů, především fixních nákladů.
  • Offshoring – vyčlenění činností z podniku a jejich delegování na dceřinné společnosti v zemích s nižšími náklady (v poslední době jsou cílovými zeměmi Indie, Čína, noví členové EU)
  • Insourcing – využití volných kapacit k převzetí externích zakázek; cílem je vyšší využití fixních nákladů a zvýšení hospodárnosti, vyrovnání výkyvů v zaměstnanosti, zlepšení výnosové situace.
  • Franchising – je označován jako zvláštní forma outsourcingu v oblasti odbytu; poskytovatel franchisy (franchisor) uzavírá smlouvu s příjemcem franchisy (franchisantem), že za určitou vstupní platbu a průběžné platby poskytne své jméno, obchodní ideu a komplexní servis. Pro poskytovatele to znamená úsporu vlastního kapitálu a pravidelné příjmy; pro příjemce provozování samostatného podniku, jehož úspěch je většinou garantován samotným jménem (OBI, Macdonald, Potrefená Husa).

 

Plánování nákladů

Náklady můžeme plánovat v podstatě pomocí dvou skupin plánovacích metod:

  • Globální metody -  vycházejí ze základních vztahů v ekonomice podniku (nákladové funkce)
  • Podrobné metody – vycházejí z detailních plánovacích podkladů, jako operativní plán výroby, normy spotřeby, limity atd. (kalkulace, rozpočty)

 

Metoda standardních (normovaných) nákladů

Vychází z toho, že každá standardní nákladová položka vzniká jako součin naturální normy spotřeby výrobního činitele (standardního množství spotřeby materiálu, práce) a předem stanovených, tj. standardních nákladů za jednotku (např. ceny za 1 kg surovin, nákladů na 1 normohodinu) při plánovaném objemu výkonů (výrobků, činností)

 

Standardní náklady kalkulační položky = standardní množství (standardní spotřeba na jednotku výroby) x standardní náklady (standardní cena)

 

Součtem standardních nákladů kalkulačních položek (obvykle přímých mezd, přímého materiálu, ostatních přímých nákladů a variabilních režijních nákladů) se stanoví standardní náklady na jednotku výkonu (na 1 výrobek)

 

Standardní náklady

  • Používají se v kalkulacích a v rozpočtech středisek
  • Umožňují odhady budoucích nákladů, stanovení nabídkové ceny pro zákazníky, určení hodnoty rozpracované výroby a hotových výrobků
  • Měří výkonnost středisek zjišťováním odchylek (úspory nebo překročení) skutečných nákladů od nákladů standardních.

 

 

zpět na 3. Výnosové a nákladové souvislosti tvorby hospodářského výsledku podniku. Tvorba a regulace cen. Náklady, způsoby členění nákladů, kalkulace nákladů.

zpět na úvodní stránku