Metody promítání rizika do investičního rozhodování
Riziková politika
- Identifikace rizika (příčiny, druh rizika)
- Měření stupně rizika (vysoký stupeň rizika, normální, nízký)
- Kvantifikace vlivu rizika na podnikatelskou činnost (vliv rizika na zisk, finanční situaci…)
- Ochrana proti rizikům (rozložení rizika, přesouvání rizika…)
Ochrana proti rizikům
- Volba právní formy podnikání – snaha omezit důsledky rizika podnikání jen na předem vymezenou část soukromého majetku podnikatele
- Prosté omezování rizika – podnik si stanovuje pro jednotlivé případy tzv. rizikové meze, tj. horní a dolní hranice, kam až je ochoten jít.
- Rozložení (diverzifikace) rizika – rozložení rizika na co nejširší základnu a jeho následné snížení.
- Přesunutí (flexibilita) podnikání – výběr univerzální technologie, která je použitelná pro více účelů. Tak může podnik pružněji reagovat na požadavky zákazníků. Další metodou je snižování fixních nákladů. Při nízkých nákladech nehrozí tak velké riziko z titulu poklesu výroby.
- Dělení rizika – riziko se rozděluje na několik účastníků, kteří participují na společném projektu či činnosti
- Přesunutí (transfer) rizika – přesun rizika na jiné subjekty (dodavatele, odběratele, leasingovou organizaci…)
- Pojištění – transfer rizika na pojišťovnu za úplatu, většinou se jedná o transfer čistého rizika.
- Etapová příprava a etapová realizace projektu – projekt se rozdělí na několik etap, každá následující etapa se koncipuje variantně.
- Tvorba rezerv v podnicích – záměrná tvorba rezerv podnikem
Metody promítání rizika do investičního rozhodování
· Metoda přímého promítání rizika – výslovně se vyjádří riziko každého projektu (pomocí rozptylu, směrodatné odchylky či variačního koeficientu)
· Metoda nepřímého promítání rizika – diskontní sazba se upraví o riziko (event. dochází k úpravě nejistých peněžních toků na jisté) a po provedení této úpravy vypočítáme čistou současnou hodnotu. Hodnocení projektu je pak provedeno prostřednictvím jedné veličiny – čisté současné hodnoty beroucí v úvahu riziko.
Metoda koeficientu jistoty
způsob nepřímého promítání rizika; jádro této metody spočívá v tom, že je upravován peněžní tok, nikoliv požadovaná výnosnost jako je tomu při úpravě diskontní sazby. Jistotní koeficient představuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane.
J = jistý peněžní tok v čase n / rizikový peněžní tok v čase n
Po zjištění koeficientu jistoty, který se pohybuje v intervalu 0 – 1 (čím více se koeficient jistoty blíží hodnotě 1, tím je očekávaný peněžní tok jistější), můžeme spočítat čistou současnou hodnotu projektu upravenou o koeficient jistoty:
Čj = (součet očekávaného peněžního toku x koeficient jistoty / (1 + bezriziková požadovaná výnosnost)) – kapitálový výdaj x jistotní koeficient kapitálového výdaje.
Analýza citlivosti investičního projektu
cílem analýzy je zjistit, v jaké míře je očekávaný peněžní tok z projektu závislý na změně různých faktorů, které na něj působí. Dále je sledován záměr určit veličiny, které jsou rozhodující pro úspěch či neúspěch projektu.
Postup při analýze citlivosti investičního projektu
- Musí se definovat závislost peněžních příjmů na faktorech, které je ovlivňují
- Určí se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů, které byly vzaty v úvahu při propočtu peněžních příjmů a stanoví se očekávaný peněžní příjem.
- Určí se změněné hodnoty jednotlivých faktorů (za předpokladu neměnnosti ostatních) a jejich vliv na celkový peněžní příjem (zisk po zdanění)
- Stanoví se nejvýznamnější, event. nejméně významný faktor ovlivňující peněžní příjem
PŘÍKLADY
Příklad 7.5.1
Vypočítejte ČSH investičního projektu s kapitálovým výdajem 3 mil. Kč a průměrným ročním očekávaným peněžním příjmem 1 mil. Kč po dobu čtyřleté životnosti. Požadovaná bezriziková výnosnost činí 8 %, riziková přirážka 4 %. Příklad řešte za předpokladu:
a) neuvažování rizika
b) s promítnutím rizika v diskontní sazbě
Řešení:
a) 1 mil. x zásobitel ( 4 roky, 8%) – 3 mil. => 1 mil. x ((1,084 – 1)/(1,084 x 0,08) – 3 mil. Kč = 1 mil. x 3,31213 – 3 mil. Kč = 3,31213 – 3 = 0,31213 => 312 130 Kč => projekt je přijatelný, ČSH je kladná
b) 1 mil. x zásobitel (4 roky, 8 % + 4 %) – 3 mil. => 1 mil. ((1,124 – 1)/(1,124 x 0,12) – 3 mil. Kč = 1 x 3,03735 – 3 = 0,03735 => 37 350 Kč => projekt je přijatelný, ČSH je kladná
Riziko snížilo ČSH o 312 130 – 37 350 =2 74 780 Kč
Příklad 7.5.2
Vypočítejte ČSH, jestliže jsou očekávány peněžní příjmy v jednotlivých letech tříleté životnosti: první rok 500 tis. Kč, jistotní koeficient 0,7; druhý rok 200 tis. Kč, jistotní koeficient 0,6; třetí rok 400 tis. Kč, jistotní koeficient 0,4. Jednorázový kapitálový výdaj na počátku životnosti činil 500 tis. Kč. Diskontní úroková míra činí 12 %.
Rok |
Peněžní příjem |
Jistotní koeficient |
Jistý příjem |
Odúročitel |
Diskontovaný příjem |
1 |
500 |
0,7 |
350 |
1/1,12 =>0,8929 |
312,515 |
2 |
200 |
0,6 |
120 |
1/1,122 => 0,7972 |
95,664 |
3 |
400 |
0,4 |
160 |
1/1,123 => 0,7118 |
113,885 |
Součet |
- |
- |
- |
- |
522,064 |
Výpočet ČSH = 522,064 – 500 = 22,064 => 22 064
Projekt je přijatelný, ČSH je kladná.
Příklad 7.5.3
Určete nejcitlivější faktor, který nejvíce ovlivní peněžní příjem z investice za předpokladu, že peněžní příjem je definován: P = Q1 x (C1 – N1) + Q2 x (C2 – N2), přičemž očekávané hodnoty jsou Q1 = 10 000, Q2 = 2 000, C1 = 5 000, C2 = 1 000, N1 = 4 000, N2 = 500, kde Q je počet kusů příslušného výrobku, C je prodejní cena, N jsou náklady. Předpokládá se negativní změna hodnot o 20 %.
Řešení:
Očekávaná hodnota peněžního příjmu za nezměněných podmínek =>
P = 10 000 x (5 0000 – 4 000) + 2 000 x (1 000 – 500) = 11 mil. Kč
Faktor změny |
Očekávaná hodnota |
Zhoršení parametru o 20 % |
Peněžní příjem |
Změna absolutně |
Změna relativně |
Q1 |
10 000 |
8 000 |
9 mil. |
-2 mil. |
18,182 % |
C1 |
5 000 |
4 000 |
1 mil. |
-10 mil. |
90,91 % |
N1 |
4 000 |
4 800 |
3 mil. |
-8 mil. |
72,73 % |
Q2 |
2 000 |
1 600 |
10,8 mil. |
-0,2 mil. |
1,818 % |
C2 |
1 000 |
800 |
10,6 mil. |
-0,4 mil. |
3,6364 % |
N2 |
500 |
600 |
10,8 mil. |
-0,2 mil. |
1,818 % |
1) Změna Q1 = 8 000 x (5 000 – 4 000) + 2 000 x (1 000 – 500) = 9 mil
2) Změna C1 = 10 000 x (4 0000 – 4 000) + 2 000 x (1 000 – 500) = 1 mil. Kč
3) Změna N1 = 10 000 x (5 0000 – 4 800) + 2 000 x (1 000 – 500) = 3 mil. Kč
4) Změna Q2 = 10 000 x (5 0000 – 4 000) + 1 600 x (1 000 – 500) = 10,8 mil. Kč
5) Změna C2 = 10 000 x (5 0000 – 4 000) + 2 000 x (800 – 500) = 10,6 mil. Kč
6) Změna N2 = 10 000 x (5 0000 – 4 000) + 2 000 x (1 000 – 600) = 10,8 mil. Kč
Nejcitlivější je faktor C1, jelikož změna tohoto faktoru o 20 % znamená změnu (snížení) peněžního příjmu o 90,91 %.
Příklad 7.6.1
Vypočítejte ČSH, jestliže máme investici s kapitálovým výdajem 8 mil. Kč a s životností 5 let. Požadovaná bezriziková výnosnost činí 10 %. Peněžní příjmy v jednotlivých letech s příslušnými jistotními koeficienty:
První rok – 3 mil. J = 0,9
Druhý rok – 4 mil. J = 0,9
Třetí rok – 3 mil. J = 0,8
Čtvrtý rok – 2 mil. J = 0,7
Pátý rok – 2 mil. J = 0,6
Rok |
Očekávaný peněžní příjem |
Jistotní koeficient |
Jistý peněžní příjem |
Odúročitel |
Diskontovaný peněžní příjem |
1 |
3 |
0,9 |
2,7 |
1/1,10 => 0,9091 |
2,455 |
2 |
4 |
0,9 |
3,6 |
1/1,102 => 0,8265 |
2,975 |
3 |
3 |
0,8 |
2,4 |
1/1,103 => 0,7513 |
1,803 |
4 |
2 |
0,7 |
1,4 |
1/1,104 => 0,683 |
0,956 |
5 |
2 |
0,6 |
1,2 |
1/1,105 => 0,621 |
0,745 |
Celkem |
- |
- |
- |
- |
8,934 |
ČSH = 8,934 – 8 = 0,934 mil. Kč => projekt je přijatelný, ČSH je kladná.