Odpisový daňový štít - dopad daní na ČSH
proč odpisový daňový štít v důsledku inflace nevzrůstá?
Protože je kalkulován na bázi historických cen.
Vliv daní na kapitálové plánování a investiční rozhodování
Vliv zdanění na požadovanou míru efektivnosti => ir = in x (1-T) => reálná úroková míra = nominální úroková míra x (1 – sazba daně).
Daň ze zisku představuje pro podnik zátěž ve formě reálného peněžního výdaje, o který je nutné snížit očekávaný peněžní příjem.
a) Použití provozního zisku před zdaněním (EBT) => P = (1 - T) x EBT + O + (1 – T) x i => peněžní příjem = zisk před zdanění x (1 – sazba daně) + odpisy + úrok z úvěru x (1 – sazba daně) => provozní zisk je zvýšen o odpisy v plné výši, úroky přičítáme ve výši po zdanění (abychom zabránili jejich dvojnásobnému zahrnutí – jednou ve formě nákladů zahrnutých do EBT, podruhé při diskontaci)
b) Použití provozního zisku před úroky a zdaněním (EBIT) => P = (1 – T) x EBIT + O
c) Použití provozního zisku před úroky, zdaněním a odpisy (EBDIT) => P = (1 – T) x EBDIT + O x T) => odpisy jsou přičítány pouze ve výši daňového odpisového štítu, protože náklad z odpisů není zahrnut v zisku, proto nemůžeme odpisy přičítat
Proč odpisový štít v důsledku inflace nevzrůstá? Protože je kalkulován na bázi historických cen.
PŘÍKLADY
Příklad 5.4.3
Posuďte vliv inflace na výpočet ČSH, jestliže předpokládáme různý dopad inflace na strukturu peněžního příjmu. Doba životnosti investice činí 1 rok, reálný zisk před úroky a zdaněním = 100 tis. Kč, odpisy = kapitálový výdaj = 200 tis. Kč, nominální úroková míra = 10 %, inflace = 4%, daňová sazba 25 %.
Řešení:
Při různém dopadu inflace na strukturu peněžního příjmu vycházíme z reálných hodnot, proto nejprve provedeme převod nominální úrokové míry na reálnou.
Reálná úroková míra = (nominální úroková míra – inflace) / (1 + inflace) = 0,1 – 0,04 / 1,04 = 0,0577
ČSH = (100 x (1 – 0,25)) / 1,058) + 200/1,058 - 200 = (75/1,058 + 200/1,058) - 200 = 259,924 – 200 = 59,924 tis. Kč => 59 924 Kč
ČSH (I) = ((100 x (1 – 0,25) x 1,04) / 1,058 x 1,04) + 200 / 1,058 x 1,04 = 75/1,058 + 200/1,10032 = 252,654 = 252 654 – 200 000 = 52 654 Kč
Různý dopad inflace na strukturu peněžního příjmu snížila ČSH o 59 924 – 52 653 = 7 271 Kč
Příklad 5.5.5
Vypočítejte, jakým způsobem ovlivní inflace ve výši 7 % ČSH projektu, jehož K = 140 000 Kč, doba životnosti 1 rok, daňová sazba činí 31 %, reálná úroková míra činí 14 %, roční odpisy 100 000 Kč a očekávaný zisk před úroky a zdaněním činí také 100 000 Kč. Respektujeme různý dopad inflace na strukturu peněžního příjmu.
Příklad řešte za předpokladu, že:
a) Očekávaná výše zisku je zadána v reálné částce
b) Očekávaná výše zisku je zadána v nominální částce
Řešení:
a) Výše zisku zadána v reálné částce
Nejprve musíme reálné hodnoty přepočíst na nominální => 100 000 x 1,07 = zisk před úroky a zdaněním v nominální hodnotě => 107 000 Kč
ČSH => (Zisk před úroky a zdaněním v nominální hodnotě x (1 – T) + odpisy) / (1 + reálná úroková míra) x (1 + inflace) – kapitálový výdaj = 107 x (1 – 0,31) + 100 / (1 + 0,14) x (1 + 0,07) = 173,83/(1,14 x 1,07) = 138,547 = 142 507 – 140 000 = 2 507 Kč
b) Výše zisku zadána v nominální částce
Zisk nemusíme přepočítávat a rovnou počítáme ČSH:
ČSH => ((100 x 0,69 + 100 / (1,14 x 1,07) – 140 = (169 / 1,2198) – 140 = 138 547 – 140 000 => -1 453 Kč