Zdroje financování investic
Interní zdroje financování investic
§ Odpisy
§ Nerozdělený zisk
§ Rezervní fondy
§ Ostatní interní zdroje => penzijní fondy pro zaměstnance; zdroje získané prodejem majetku…
Externí zdroje financování investic
- Financování kmenovými akciemi
- Financování prioritními akciemi
- Rizikový (rozvojový) kapitál
Způsob a podmínky emitování akcií
Emisi akcií na primárním kapitálovém trhu je možné realizovat třemi způsoby:
- Soukromou (přímou) emisí => menší a.s. s malým počtem akcionářů, kteří splatí základní kapitál
- Veřejnou emisí => velké a.s., k upisování akcií dochází veřejně prostřednictvím investičního zprostředkovatele
- Prodejem akcií existujícím akcionářům na základě předkupního práva
Prodej akcií na základě předkupního práva
Takový prodej je běžný, pokud jde o emisi nových akcií, která je přednostně nabízena současným akcionářům. Předkupní právo uskutečňuje stávající akcionář pomocí odebíracího kupónu, který jej opravňuje během určitého období koupit nové akcie. Pokud v rámci odebírací doby své předkupní právo neuplatní nebo jej někomu neprodá, odebírací kupón propadá.
V souvislosti s předkupním právem je třeba rozlišovat:
- Cenu nových akcií (subskripční, odebírací cena)
- Cenu předkupního práva (cena odebíracího kupónu)
Hodnota subskripční ceny by měla být nižší než je úroveň stávající tržní ceny starých akcií, aby byl podnícen zájem o nově emitované akcie.
Výše ceny předkupního práva je závislá na:
- Tržní ceně stávající akcie
- Subskripční ceně nové akcie
- Odběrním poměru, který vyjadřuje za kolik stávajících akcií získáme akcii novou.
Cenu předkupního práva můžeme kvantifikovat dvojím způsobem:
- Pomocí tržní ceny stávající akcie, která zahrnuje předkupní práva
Cena předkupního práva => (tržní cena akcie včetně předkupního práva – subskripční cena akcie) / (odběrní poměr + 1)
- Pomocí tržní ceny stávající akcie bez předkupního práva
Cena předkupního práva => (tržní cena akcie bez předkupního práva – subskripční cena akcie) / odběrní poměr
Financování pomocí podnikových obligací
Podnikové obligace jsou takové dlužné cenné papíry, které emituje podnik se záměrem získat od investora dlouhodobý finanční zdroj. Podnik, který obligace emituje, se v nich zavazuje, že ve stanovené době zaplatí majiteli obligace nominální cenu obligace a v dohodnutých termínech i úrok. Nákupem podnikové obligace se majitel tohoto cenného papíru nestává spoluvlastníkem emitující firmy. Splácený úrok z obligací je nákladem podniku, který snižuje zdanitelný zisk, čímž podnik získává úrokový daňový štít.
Dlouhodobé úvěry
podnik může dlouhodobý úvěr získat ve 2 formách:
- Bankovní úvěr => formou termínové půjčky nebo hypotekárního úvěru
- Dodavatelský úvěr => je poskytován především dodavateli strojů a technologických zařízení. Stroje nebo investiční celky jsou odběratelem spláceny postupně včetně úroků.
Dodavatelský úvěr
Z hlediska záruky rozlišujeme dva druhy:
- Podmíněný prodejní kontrakt – dodavatel zůstává vlastníkem dodávky až do doby, než jsou odběratelem uhrazeny všechny splátky
Úvěr na movitou zástavu – odběratel postupně splácí hodnotu dodávky, přičemž zařízení přechází do jeho vlastnictví, ale slouží jako záruka pro věřitele.