Analýza bodu zvratu
Využití členění nákladů na fixní a variabilní při řízení zisku
Základní rovnice vývoje zisku: CZ = cj x Q – vj x Q – FN
Bod zvratu – pomocí bodu zvratu lze stanovit minimální rozsah činnosti nezbytný k úhradě celkových nákladů, popřípadě minimální rozsah činnosti pro dosažení požadovaného zisku. Zjištění bodu zvratu lze odvodit z jeho základní definice (objem výkonů, při kterém se celkové náklady na výkony rovnají celkovým výnosům z prodeje těchto výkonů:
CN = CV
FN + vj x Q = cj x Q
QBZ = FN/cj – vj
Bod požadovaného zisku – výpočet objemu výkonů, který zajistí požadovaný zisk
§ QZ = (FN + ZP) / cj – vj
Stanovení maximální výše fixních nákladů – lineární model lze využít i při stanovení výše ovlivnitelných fixních nákladů. V této souvislosti vzniká otázka: jaká může být maximální výše fixních nákladů, aby při předpokládaném objemu výkonů Qp dosáhl podnik požadovaného zisku?
§ FN0 = Qp x (cj – vj) – FNn – ZP
FN0 = fixní náklady ovlivnitelné
FNn = fixní náklady neovlivnitelné
Qp = předpokládaný objem výkonů
ZP = požadovaný zisk
cj = prodejní cena za jednotku
vj = průměrné variabilní náklady
Stanovení minimální prodejní ceny – lineární model se využívá i pro stanovení dolní hranice prodejní ceny: c0 = vj x (FN + ZP)/QP
Stanovení maximální výše variabilních nákladů: v0 = cj – ((FN + ZP)/QP
Příklad
Společnost Drink a.s. vyrábí a prodává ovocné limonády, které distribuuje prostřednictvím jednoho řetězce. Limonády se sice liší příchutí, ale z hlediska prodejní ceny, variabilních nákladů a nároků na kapacitu jsou srovnatelné. Prodejní cena jednoho litru je 10 Kč, variabilní náklady jsou 4 Kč. Celková výše fixních nákladů je 2 400 000 Kč za měsíc. Plánovaný objem výroby na měsíc duben 2007 je 1 000 000 litrů.
a) marže výkonu a příspěvek k tržbám
marže výkonu je rozdíl mezi prodejní cenou a variabilními náklady => 10 – 4 = 6 Kč
příspěvek k tržbám ptj => 1 – (variabilní náklady / cena za jednotku) = 1 – 4/10 = 0,60 Kč
b) plánovaný zisk za duben 2007
1 000 000 x 10 = 2 400 000 + ZP + 4 x 1 000 000 => 10 000 000 = 6 400 000 + ZP
ZP = 3 600 000
Plánovaný zisk za duben je 3 600 000 Kč
c) Bod zvratu
V naturálních jednotkách
QBZ = 2 400 000 / (10 – 4) = 400 000 l
V peněžních jednotkách
QBZ = 2 400 000 / 0,60 = 4 000 000 Kč
d) vedení podniku chce v květnu 2007 zvýšit prodej na 1 100 000 litrů. Zvažuje, zda podpořit vyšší prodej intenzivnější reklamou či snížením prodejní ceny. O kolik může podnik zvýšit náklady na reklamu nebo o kolik může snížit prodejní cenu, aby dosáhl stejné rentability celkových nákladů jako v dubnu 2007?
Rentabilita celkových nákladů: zisk / náklady => 3 600 / 2400 + 4000 = 0,5625
První varianta => zvýšení nákladů na reklamu
CV = 10 x 1 100 000 = 11 000 000
Celkové náklady v květnu 2007 => 4 x 1 100 000 + 2 400 000 + FNrekl
Požadovaný zisk lze vyjádřit jako celkové náklady znásobené požadovanou rentabilitou nákladů: ZP = (6 800 000 + FNrekl) x 0,5625 =>
11 000 000 = (6 800 000 + FNrekl) + (6 800 000 + FNrekl) x 0,5625
11 000 000 = 6 800 000 + 3 825 000 + 1,5625 FNrekl
1,5625 FNrekl = 375 000 / 1,5625
FNrekl = 240 000
Náklady na reklamu lze zvýšit o 240 000 tis. Kč
Druhá varianta => snížení prodejní ceny
Celkové náklady v květnu 2007
4 x 1 100 000 + 2 400 000 = 6 800 000
Požadovaný zisk
6 800 000 x 0,5625 = 3 825 000
Celkové výnosy
6 800 000 + 3 825 000 = 10 625 000
prodejní cena
10 625 000 / 1 100 000 = 9,659
Cenu lze snížit na 9,659 za 1l.
Vztah nákladů, výnosů a zisku u nehomogenních výkonů
Vývoj zisku – v případě nehomogenních výkonů je závislý na prodejních cenách a variabilních nákladech na jednotku jednotlivých výkonů, na struktuře výkonů a fixních nákladech:
CZ = åcji x Qi - åvji x Qi – FN
CZ = åmji x Qi – FN
Výši celkové marže, tedy i celkového zisku ovlivňuje marže na jednotku výkonů, a nikoli příspěvek k tržbám. Výkon s vyšší marží více přispívá k celkové marži a k celkovému zisku a je pro podnik výhodnější.
Příklad
Podnik prodává dva výkony A a B. Variabilní náklady výkonu A jsou 6 Kč a prodejní cena výkonu A je 15 Kč. Variabilní náklady výkonu B jsou 11 Kč a prodejní cena výkonu B je 20 Kč. Oba výrobky mají stejnou marži na jednotku 6 Kč, stejně přispívají k tvorbě zisku a jsou pro podnik stejně výhodné. Příspěvek k tržbám výkonu A je 0,6 ((15 – 6)/15) a výkonu B je 0,45 ((20-11)/20. Nižší příspěvek k tržbám výkonu B je způsoben vyšší prodejní cenou výkonu B.
Pomocí rovnice CZ = åcji x Qi - åvji x Qi – FN lze zjistit výši zisku, maximální výši fixních nákladů, minimální prodejní cenu a maximální variabilní náklady na jednotku obdobným způsobem jako u homogenních výkonů, pokud ostatní faktory jsou stejné. Dále lze analyzovat vliv změny sortimentu na vývoj zisku
Kvantifikace objemu výkonů pro dosažení bodu zvratu a požadovaného zisku při nehomogenních výkonech
V případě nehomogenních výkonů lze závislost vývoje nákladů a zisku vyjádřit ve vztahu k celkovým výnosům z prodeje za předpokladu předem stanoveného (stabilního) sortimentu výkonů.
Kvantifikace bodu zvratu a požadovaného zisku: CZ = (1 – vjp) x CV – FN
Výše výnosů z prodeje potřebná k dosažení bodu zvratu => CVBZ = FN / (1 – vjp)
Objem výkonů potřebný k dosažení plánovaného zisku => CVZ = FN + ZP / (1 – vjp)
Výše výkonů z prodeje pro dosažení bodu zvratu či požadovaného zisku je závislá na příspěvku k tržbám jednotlivých výkonů.
Příklad
Společnost Drink a.s. vyrábí a prodává ovocné limonády a ledové čaje, obě skupiny výrobků jsou stejně náročné na kapacitu a distribuují se prostřednictvím jednoho obchodního řetězce.
Položka |
Limonáda |
Ledový čaj |
Prodejní cena za l |
10 |
20 |
Variabilní náklad na l |
4 |
14 |
Objem prodeje v l za měsíc |
700 000 |
300 000 |
Celková výše fixních nákladů činí 2 400 000 Kč za měsíc.
a) plánovaný zisk pro zadaný objem a strukturu výkonů
13 000 000 = 4 x 700 000 + 14 x 300 000 + 2 400 000 + zisk
zisk = 3 600 000
Položka |
Limonáda |
Ledový čaj |
Celkem |
Prodejní cena za l |
10 |
20 |
X |
Variabilní náklad na l |
4 |
14 |
X |
Objem prodeje v l za měsíc |
700 000 |
300 000 |
1 000 000 |
Celkové výnosy v Kč |
7 000 000 |
6 000 000 |
13 000 000 |
Celkové VN v Kč |
2 800 000 |
4 200 000 |
7 000 000 |
Celková marže v Kč |
X |
X |
6 000 000 |
Celkové fixní náklady v Kč |
X |
X |
2 400 000 |
Plánovaný zisk |
X |
X |
3 600 000 |
b) marže na jednotku a příspěvek k tržbám jednotlivých výkonů
Položka |
Limonáda |
Ledový čaj |
Prodejní cena za l |
10 |
20 |
Variabilní náklady na 1l |
4 |
14 |
Marže na 1l |
6 |
6 |
Příspěvek k tržbám |
(10 – 4) /10 => 0,60 |
(20 – 14) / 20 => 0,30 |
Oba výrobky mají stejnou marži na jednotku a jsou pro podnik stejně výhodné. Nižší výše příspěvku k tržbám u ledového čaje není pro řízení absolutní výše zisku rozhodující.
c) výše výnosů z prodeje a objem výkonů, který zajistí bod zvratu
příspěvek k tržbám na stanovenou strukturu výkonů se zjistí jako podíl marže k celkovým tržbám z prodeje: 6 000 000/13 000 000 = 0,4615385
objem výnosů pro dosažení bodu zvratu se zjistí jako podíl fixních nákladů a příspěvku k tržbám za stanovené struktury výkonů: 2400 000/0,4615385 = 5 200 000 Kč
Podle podílu jednotlivých výkonů na celkových plánovaných výnosech z prodeje lze zjistit výši výnosů za jednotlivé výrobky v bodě zvratu (předpoklad stejné struktury výkonů)
CVBZ limonády = (7 000 000/13 000 000) x 5 200 000 = 2 800 000 Kč
CVBZ ledové čaje = (6 000 000/13 000 000) x 5 200 000 = 2 400 000 Kč
Objem prodeje limonády v litrech pro dosažení bodu zvratu je 280 000 l (2 800 000 / 10) a ledového čaje 120 000 l (2 400 000 / 20).
Celkem společnost musí prodat 400 000 l nápoje.