Analýza bodu zvratu

Využití členění nákladů na fixní a variabilní při řízení zisku

 

Základní rovnice vývoje zisku: CZ = cj x Q – vj x Q – FN

 

Bod zvratu – pomocí bodu zvratu lze stanovit minimální rozsah činnosti nezbytný k úhradě celkových nákladů, popřípadě minimální rozsah činnosti pro dosažení požadovaného zisku. Zjištění bodu zvratu lze odvodit z jeho základní definice (objem výkonů, při kterém se celkové náklady na výkony rovnají celkovým výnosům z prodeje těchto výkonů:

CN = CV

FN + vj x Q = cj x Q

 

QBZ = FN/cj – vj

Bod požadovaného zisku – výpočet objemu výkonů, který zajistí požadovaný zisk

 

§  QZ = (FN + ZP) / cj – vj

 

Stanovení maximální výše fixních nákladů – lineární model lze využít i při stanovení výše ovlivnitelných fixních nákladů. V této souvislosti vzniká otázka: jaká může být maximální výše fixních nákladů, aby při předpokládaném objemu výkonů  Qp dosáhl podnik požadovaného zisku?

 

§  FN0 = Qp x (cj – vj) – FNn – ZP

 

FN0 = fixní náklady ovlivnitelné

FNn = fixní náklady neovlivnitelné

Qp = předpokládaný objem výkonů

ZP = požadovaný zisk

cj = prodejní cena za jednotku

vj = průměrné variabilní náklady

 

Stanovení minimální prodejní ceny – lineární model se využívá i pro stanovení dolní hranice prodejní ceny:  c0 = vj x (FN + ZP)/QP

 

Stanovení maximální výše variabilních nákladů: v0 = cj – ((FN + ZP)/QP   

 

Příklad

Společnost Drink a.s. vyrábí a prodává ovocné limonády, které distribuuje prostřednictvím jednoho řetězce. Limonády se sice liší příchutí, ale z hlediska prodejní ceny, variabilních nákladů a nároků na kapacitu jsou srovnatelné. Prodejní cena jednoho litru je 10 Kč, variabilní náklady jsou 4 Kč. Celková výše fixních nákladů je 2 400 000 Kč za měsíc. Plánovaný objem výroby na měsíc duben 2007 je 1 000 000 litrů.

 

a) marže výkonu a příspěvek k tržbám

marže výkonu je rozdíl mezi prodejní cenou a variabilními náklady => 10 – 4 = 6 Kč

příspěvek k tržbám ptj => 1 – (variabilní náklady / cena za jednotku) = 1 – 4/10 = 0,60 Kč

 

b) plánovaný zisk za duben 2007

1 000 000 x 10 = 2 400 000 + ZP + 4 x 1 000 000 => 10 000 000 = 6 400 000 + ZP

ZP = 3 600 000

 

Plánovaný zisk za duben je 3 600 000 Kč

 

c) Bod zvratu

V naturálních jednotkách

QBZ = 2 400 000 / (10 – 4) = 400 000 l

 

V peněžních jednotkách

QBZ = 2 400 000 / 0,60 = 4 000 000 Kč

 

d) vedení podniku chce v květnu 2007 zvýšit prodej na 1 100 000 litrů. Zvažuje, zda podpořit vyšší prodej intenzivnější reklamou či snížením prodejní ceny. O kolik může podnik zvýšit náklady na reklamu nebo o kolik může snížit prodejní cenu, aby dosáhl stejné rentability celkových nákladů jako v dubnu 2007?

 

Rentabilita celkových nákladů: zisk / náklady  => 3 600 / 2400 + 4000 = 0,5625

 

První varianta => zvýšení nákladů na reklamu

CV = 10 x 1 100 000 = 11 000 000

Celkové náklady v květnu 2007 => 4 x 1 100 000 + 2 400 000 + FNrekl

Požadovaný zisk lze vyjádřit jako celkové náklady znásobené požadovanou rentabilitou nákladů: ZP = (6 800 000 + FNrekl) x 0,5625 =>

11 000 000 = (6 800 000 + FNrekl) + (6 800 000 + FNrekl) x 0,5625

11 000 000 = 6 800 000 + 3 825 000 + 1,5625 FNrekl

1,5625 FNrekl = 375 000 / 1,5625

FNrekl = 240 000

Náklady na reklamu lze zvýšit o 240 000 tis. Kč

 

Druhá varianta => snížení prodejní ceny

Celkové náklady v květnu 2007

4 x 1 100 000 + 2 400 000 = 6 800 000

 

Požadovaný zisk

6 800 000 x 0,5625 = 3 825 000

 

Celkové výnosy

6 800 000 + 3 825 000 = 10 625 000

 

prodejní cena

10 625 000 / 1 100 000 = 9,659

Cenu lze snížit na 9,659 za 1l.

 

 

Vztah nákladů, výnosů a zisku u nehomogenních výkonů

Vývoj zisku – v případě nehomogenních výkonů je závislý na prodejních cenách a variabilních nákladech na jednotku jednotlivých výkonů, na struktuře výkonů a fixních nákladech:

 

CZ = åcji x Qi - åvji x Qi – FN

CZ = åmji x Qi – FN

 

Výši celkové marže, tedy i celkového zisku ovlivňuje marže na jednotku výkonů, a nikoli příspěvek k tržbám. Výkon s vyšší marží více přispívá k celkové marži a k celkovému zisku a je pro podnik výhodnější.

 

Příklad

Podnik prodává dva výkony A a B. Variabilní náklady výkonu A jsou 6 Kč a prodejní cena výkonu A je 15 Kč. Variabilní náklady výkonu B jsou 11 Kč a prodejní cena výkonu B je 20 Kč. Oba výrobky mají stejnou marži na jednotku 6 Kč, stejně přispívají k tvorbě zisku a jsou pro podnik stejně výhodné. Příspěvek k tržbám výkonu A je 0,6 ((15 – 6)/15) a výkonu B je 0,45 ((20-11)/20. Nižší příspěvek k tržbám výkonu B je způsoben vyšší prodejní cenou výkonu B.

 

 

Pomocí rovnice CZ = åcji x Qi - åvji x Qi – FN lze zjistit výši zisku, maximální výši fixních nákladů, minimální prodejní cenu a maximální variabilní náklady na jednotku obdobným způsobem jako u homogenních výkonů, pokud ostatní faktory jsou stejné. Dále lze analyzovat vliv změny sortimentu na vývoj zisku

 

Kvantifikace objemu výkonů pro dosažení bodu zvratu a požadovaného zisku při nehomogenních výkonech

V případě nehomogenních výkonů lze závislost vývoje nákladů a zisku vyjádřit ve vztahu k celkovým výnosům z prodeje za předpokladu předem stanoveného (stabilního) sortimentu výkonů.

Kvantifikace bodu zvratu a požadovaného zisku: CZ = (1 – vjp) x CV – FN

 

Výše výnosů z prodeje potřebná k dosažení bodu zvratu => CVBZ  = FN / (1 – vjp)

 

Objem výkonů potřebný k dosažení plánovaného zisku => CVZ  = FN + ZP / (1 – vjp)

 

Výše výkonů z prodeje pro dosažení bodu zvratu či požadovaného zisku je závislá na příspěvku k tržbám jednotlivých výkonů.

 

Příklad

Společnost Drink a.s. vyrábí a prodává ovocné limonády a ledové čaje, obě skupiny výrobků jsou stejně náročné na kapacitu a distribuují se prostřednictvím jednoho obchodního řetězce.

Položka

Limonáda

Ledový čaj

Prodejní cena za l

10

20

Variabilní náklad na l

4

14

Objem prodeje v l za měsíc

700 000

300 000

 

Celková výše fixních nákladů činí 2 400 000 Kč za měsíc.

 

a) plánovaný zisk pro zadaný objem a strukturu výkonů

13 000 000 = 4 x 700 000 + 14 x 300 000 + 2 400 000 + zisk

zisk = 3 600 000

 

Položka

Limonáda

Ledový čaj

Celkem

Prodejní cena za l

10

20

X

Variabilní náklad na l

4

14

X

Objem prodeje v l za měsíc

700 000

300 000

1 000 000

Celkové výnosy v Kč

7 000 000

6 000 000

13 000 000

Celkové VN v Kč

2 800 000

4 200 000

7 000 000

Celková marže v Kč

X

X

6 000 000

Celkové fixní náklady v Kč

X

X

2 400 000

Plánovaný zisk

X

X

3 600 000

 

b) marže na jednotku a příspěvek k tržbám jednotlivých výkonů

Položka

Limonáda

Ledový čaj

Prodejní cena za l

10

20

Variabilní náklady na 1l

4

14

Marže na 1l

6

6

Příspěvek k tržbám

(10 – 4) /10 => 0,60

(20 – 14) / 20 => 0,30

 

Oba výrobky mají stejnou marži na jednotku a jsou pro podnik stejně výhodné. Nižší výše příspěvku k tržbám u ledového čaje není pro řízení absolutní výše zisku rozhodující.

 

c) výše výnosů z prodeje a objem výkonů, který zajistí bod zvratu

 

příspěvek k tržbám na stanovenou strukturu výkonů se zjistí jako podíl marže k celkovým tržbám z prodeje: 6 000 000/13 000 000 = 0,4615385

 

objem výnosů pro dosažení bodu zvratu se zjistí jako podíl fixních nákladů a příspěvku k tržbám za stanovené struktury výkonů: 2400 000/0,4615385 = 5 200 000 Kč

 

Podle podílu jednotlivých výkonů na celkových plánovaných výnosech z prodeje lze zjistit výši výnosů za jednotlivé výrobky v bodě zvratu (předpoklad stejné struktury výkonů)

 

CVBZ limonády = (7 000 000/13 000 000) x 5 200 000 = 2 800 000 Kč

CVBZ ledové čaje = (6 000 000/13 000 000) x 5 200 000 = 2 400 000 Kč

 

Objem prodeje limonády v litrech pro dosažení bodu zvratu je 280 000 l (2 800 000 / 10) a ledového čaje 120 000 l (2 400 000 / 20).

Celkem společnost musí prodat 400 000 l nápoje.

 

 

zpět na Základní souvislosti řízení nákladů, výnosů a zisku

zpět na úvodní stránku