Kalkulace úplných a neúplných nákladů
Kalkulace úplných nákladů
- Započítávají veškeré náklady
- Nazývají se také absorbční vzorce (absorbují všechny náklady)
Kalkulace neúplných nákladů – direct costing
- Kalkulace přímých, variabilních nákladů, které kalkulují pouze variabilní náklady – jednicové náklady a variabilní režijní náklady
- Zbývající fixní režijní náklady se považují za náklady, které je nutno vynaložit pro zajištění chodu podniku v určitém období, a zahrnují se až do celkového výsledku období
- U jednotlivých druhů výrobků se nezjišťuje zisk
- Na zisk se pohlíží jako na výsledek činnosti podniku jako celku
- Za přispívání k tvorbě výsledku hospodaření podniku se považuje rozdíl prodejní ceny výrobku a jeho variabilních nákladů, zvaný příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (příspěvek na úhradu, krycí příspěvek, contribution margin)
- Rentabilita výrobku se měří podílem, jaký má příspěvek na úhradu na ceně výrobku nebo na jednotce omezujícího zdroje (1 normohodina)
- Příspěvek na úhradu připadající na 1 výrobek je stabilnější veličina než zisk, neboť se nemění se změnami vyráběného množství výrobků.
- V praxi obvykle neznáme celkové variabilní náklady na výrobek (známe pouze přímé náklady)
- Aproximace příspěvku na úhradu: Hrubé rozpětí = Cena – Přímé náklady (rovněž marginální výnos, marže
- Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku = Cena – Přímé náklady – variabilní režie
- Rentabilita výrobku = Hrubé rozpětí / prodejní cena
Cena výrobku |
|||
|
|||
Celkové náklady |
Zisk |
||
Přímé náklady |
Režie |
||
HRUBÉ ROZPĚTÍ |
|||
|
|||
Přímé náklady |
Variabilní režie |
Fixní režie |
Zisk |
Variabilní náklady |
PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU fixních nákladů a zisku |
||
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příklad
Podnik vyrábí tři druhy výrobků, tabulka 1 obsahuje plánové kalkulace těchto výrobků, tabulka 2 rozpočet na plánované období. Z kalkulace úplných nákladů (tab. 1) je zřejmé, že výrobek C je ztrátový (10 Kč ztráty na 1 kus), a podnik se bude snažit jeho výrobu omezit nebo jej z výrobního programu úplně vyloučit (nepodaří-li se snížit jeho náklady). Nejvyšší rentability dosahuje výrobek A, proto se podnik bude snažit jeho výrobu a odbyt zvýšit. Předpokládejme, že na základě těchto kalkulací se podnik rozhodl omezit výrobu výrobku C o 400 kusů a zvýšit výrobu výrobku A o 200 kusů a výrobku B o 300 kusů (předpokládáme, že zdroje ušetřené omezení výroby výrobku C jsou plně využity pro zvýšení výroby výrobku A a B. Sestavíme rozpočet (tab. 3).
Tabulka 1 – kalkulace úplných nákladů
Položka kalkulace v Kč |
Výrobek |
||
A |
B |
C |
|
Přímý materiál |
80 |
50 |
20 |
Přímé mzdy |
20 |
50 |
80 |
Ostatní přímé náklady |
10 |
10 |
10 |
Režie (200% p.mezd*) |
40 |
100 |
160 |
Celkové vlastní náklady |
150 |
210 |
270 |
Cena |
180 |
250 |
260 |
Zisk |
30 |
40 |
-10 |
Rentabilita (zisk/cena) |
16,7 |
16 |
-3,8 |
*z rozpočtu v tabulce 2 bylo zjištěno, že přímé mzdy na plánovaný objem výroby činí 264 000 Kč a celková režie podniku 528 000 Kč. Sazba režie je tedy 200% přímých mezd (528 000 / 264 000).
Tabulka 2 – rozpočet nákladů (původní)
Položka rozpočtu v Kč |
Výrobek |
Celkem |
||
A |
B |
C |
||
Počet prodaných kusů |
||||
2000 |
1600 |
1800 |
||
Tržby |
360 000 |
400 000 |
468 000 |
1 228 000 |
Přímé náklady |
220 000 |
176 000 |
198 000 |
594 000 |
Z toho přímé mzdy |
40 000 |
80 000 |
144 000 |
264 000 |
Režie |
80 000 |
160 000 |
288 000 |
528 000 |
Zisk |
60 000 |
64 000 |
-18 000 |
106 000 |
Tabulka 3 – rozpočet nákladů (po změně dle zadání)
Položka rozpočtu v Kč |
Výrobek |
Celkem |
||
A |
B |
C |
||
Počet prodaných kusů |
||||
2200 |
1900 |
1400 |
||
Tržby |
396 000 |
475 000 |
364 000 |
1 235 000 |
Přímé náklady |
242 000 |
209 000 |
154 000 |
605 000 |
Z toho přímé mzdy |
44 000 |
95 000 |
112 000 |
251 000 |
Režie * |
92 558 |
199 841 |
235 601 |
528 000 |
Zisk |
61 442 |
66 159 |
-25 601 |
102 000 |
* sazba režie je 210,36 (528 000/251000)
Z rozpočtu vyplývá, že místo ke zvýšení zisku došlo k jeho snížení o 4000 Kč. Režii, kterou jsme dříve přiřadili výrobku C, musí nyní uhradit výrobky A a B. vypuštěním ztrátového výrobku se totiž omezí jen přímé (variabilní) náklady, zatímco režijní (fixní) náklady se nezmění. A protože cena ztrátového výrobku C byla vyšší než součet přímých nákladů, hradila alespoň část nákladů fixních. Rozhodnutí vypustit výrobek C na podkladě kalkulace úplných nákladů nebylo tedy správné.
Nyní se pokusme sestavit kalkulaci neúplných nákladů. Úlohu doplníme údaji o variabilní režii připadající na jeden výrobek: A = 25 Kč; B = 37,5 Kč; C= 41,1 Kč. Fixní režie je 344 tis. Kč; zjistili jsme ji jako rozdíl celkové režie a variabilní režie vypočtené pro celkový objem výroby.
Tabulka 4 – kalkulace a rozpočet neúplných nákladů (podle původního plánu výroby)
Položka |
Výrobek |
Celkem |
|||||
A (2000 ks) |
B (1600ks) |
C (1800 ks) |
|||||
Na jedn. |
Celkem |
Na jedn. |
Celkem |
Na jedn. |
celkem |
||
Tržby |
180 |
360 000 |
250 |
400 000 |
260 |
468 000 |
1 228 000 |
Přímé náklady |
110 |
220 000 |
110 |
176000 |
110 |
198 000 |