Krátkodobé nákladové funkce
Nákladové funkce
Nákladové funkce vyjadřují matematickou formou vztah mezi náklady a objemem výroby (výstupem) podniku. Náklady, které se vyvíjejí vzhledem k objemu výroby lineárně, nazýváme proporcionální náklady; v grafu je znázorňujeme přímkou. Pokud náklady rostou rychleji než objem výroby, nazýváme je nadproporcionálně; v grafu je znázorňujeme křivkou rostoucí zleva doprava. Jestliže naopak náklady s rostoucím objemem výroby rostou pomaleji, nazýváme je Podproporcionální. Kombinací uvedených možností vzniká nákladová funkce z počátku klesající, později rostoucí; má tvar obráceného písmene S a její křivka marginálních (mezních) nákladů tvar písmene U.
Krátkodobé nákladové funkce
Charakterizují průběh nákladů v krátkém období, tj. v období, ve kterém lze měnit pouze některé výrobní činitele (většinou množství vynakládané práce a spotřebovaných surovin), zatímco ostatní měnit nelze (výrobní zařízení, stroje, budovy). Objem výroby je proto limitován vybudovanou výrobní kapacitou, která je určována právě neměnnými (fixními) výrobními činiteli. Fixní výrobní činitele vyvolávají fixní náklady, proměnné výrobní činitele vyvolávají variabilní náklady (v praxi často nelze náklady takto striktně rozdělit, např. mzdy mistrů jsou v podstatě fixní, ale při zavedení další směny musí být zaměstnáni další mistři a celkové mzdy vzrostou. Fixnost se projevuje v určitých mezích objemu výroby a při jejich překročení se náklady mění. Tyto náklady se nazývají semivariabilní). Toto rozdělení nákladů krátkodobé nákladové funkce přesně dodržují. Používá se jich v běžném, operativním řízení, např. v analýze bodu zvratu, při hodnocení racionalizačních opatření, při optimalizaci objemu výroby.