Metody promítání rizika do investičního rozhodování

Riziková politika

-          Identifikace rizika (příčiny, druh rizika)

-          Měření stupně rizika (vysoký stupeň rizika, normální, nízký)

-          Kvantifikace vlivu rizika na podnikatelskou činnost (vliv rizika na zisk, finanční situaci…)

-          Ochrana proti rizikům (rozložení rizika, přesouvání rizika…)

Ochrana proti rizikům

-         Volba právní formy podnikání – snaha omezit důsledky rizika podnikání jen na předem vymezenou část soukromého majetku podnikatele

-         Prosté omezování rizika – podnik si stanovuje pro jednotlivé případy tzv. rizikové meze, tj. horní a dolní hranice, kam až je ochoten jít.

-         Rozložení (diverzifikace) rizika – rozložení rizika na co nejširší základnu a jeho následné snížení.

-         Přesunutí (flexibilita) podnikání – výběr univerzální technologie, která je použitelná pro více účelů. Tak může podnik pružněji reagovat na požadavky zákazníků. Další     metodou je snižování fixních nákladů. Při nízkých nákladech nehrozí tak velké riziko z titulu poklesu výroby.

-         Dělení rizika – riziko se rozděluje na několik účastníků, kteří participují na společném projektu či činnosti

-         Přesunutí (transfer) rizika – přesun rizika na jiné subjekty (dodavatele, odběratele, leasingovou organizaci…)

-       Pojištění – transfer rizika na pojišťovnu za úplatu, většinou se jedná o transfer čistého rizika.

-         Etapová příprava a etapová realizace projektu – projekt se rozdělí na několik etap, každá následující etapa se koncipuje variantně.

-         Tvorba rezerv v podnicích – záměrná tvorba rezerv podnikem

Metody promítání rizika do investičního rozhodování

·         Metoda přímého promítání rizika – výslovně se vyjádří riziko každého projektu (pomocí rozptylu, směrodatné odchylky či variačního koeficientu)

·         Metoda nepřímého promítání rizika – diskontní sazba se upraví o riziko (event. dochází k úpravě nejistých peněžních toků na jisté) a po provedení této úpravy vypočítáme čistou současnou hodnotu. Hodnocení projektu je pak provedeno prostřednictvím jedné veličiny – čisté současné hodnoty beroucí v úvahu riziko.

Metoda koeficientu jistoty

způsob nepřímého promítání rizika; jádro této metody spočívá v tom, že je upravován peněžní tok, nikoliv požadovaná výnosnost jako je tomu při úpravě diskontní sazby. Jistotní koeficient představuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane.

J = jistý peněžní tok v čase n / rizikový peněžní tok v čase n

Po zjištění koeficientu jistoty, který se pohybuje v intervalu 0 – 1 (čím více se koeficient jistoty blíží hodnotě 1, tím je očekávaný peněžní tok jistější), můžeme spočítat čistou současnou hodnotu projektu upravenou o koeficient jistoty:

Č_j = (součet očekávaného peněžního toku x koeficient jistoty / (1 + bezriziková požadovaná výnosnost)) – kapitálový výdaj x jistotní koeficient kapitálového výdaje.

Analýza citlivosti investičního projektu

cílem analýzy je zjistit, v jaké míře je očekávaný peněžní tok z projektu závislý na změně různých faktorů, které na něj působí. Dále je sledován záměr určit veličiny, které jsou rozhodující pro úspěch či neúspěch projektu.

Postup při analýze citlivosti investičního projektu

-   Musí se definovat závislost peněžních příjmů na faktorech, které je ovlivňují

-   Určí se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů, které byly vzaty v úvahu při propočtu peněžních příjmů a stanoví se očekávaný peněžní příjem.

-   Určí se změněné hodnoty jednotlivých faktorů (za předpokladu neměnnosti ostatních) a jejich vliv na celkový peněžní příjem (zisk po zdanění)

-   Stanoví se nejvýznamnější, event. nejméně významný faktor ovlivňující peněžní příjem

PŘÍKLADY

Příklad 7.5.1

Vypočítejte ČSH investičního projektu s kapitálovým výdajem 3 mil. Kč a průměrným ročním očekávaným peněžním příjmem 1 mil. Kč po dobu čtyřleté životnosti. Požadovaná bezriziková výnosnost činí 8 %, riziková přirážka 4 %. Příklad řešte za předpokladu:

a) neuvažování rizika

b) s promítnutím rizika v diskontní sazbě

Řešení:

a) 1 mil. x zásobitel ( 4 roky, 8%) – 3 mil. => 1 mil. x ((1,08⁴ – 1)/(1,08⁴ x 0,08) – 3 mil. Kč = 1 mil. x 3,31213 – 3 mil. Kč = 3,31213 – 3 = 0,31213 => 312 130 Kč => projekt je přijatelný, ČSH je kladná

b) 1 mil. x zásobitel (4 roky, 8 % + 4 %) – 3 mil. => 1 mil. ((1,12⁴ – 1)/(1,12⁴ x 0,12) – 3 mil. Kč = 1 x 3,03735 – 3 = 0,03735 => 37 350 Kč => projekt je přijatelný, ČSH je kladná

Riziko snížilo ČSH o 312 130 – 37 350 =2 74 780 Kč

Příklad 7.5.2

Vypočítejte ČSH, jestliže jsou očekávány peněžní příjmy v jednotlivých letech tříleté životnosti: první rok 500 tis. Kč, jistotní koeficient 0,7; druhý rok 200 tis. Kč, jistotní koeficient 0,6; třetí rok 400 tis. Kč, jistotní koeficient 0,4. Jednorázový kapitálový výdaj na počátku životnosti činil 500 tis. Kč. Diskontní úroková míra činí 12 %.

Výpočet ČSH = 522,064 – 500 = 22,064 => 22 064

Projekt je přijatelný, ČSH je kladná.

Příklad 7.5.3

Určete nejcitlivější faktor, který nejvíce ovlivní peněžní příjem z investice za předpokladu, že peněžní příjem je definován: P = Q₁ x (C₁ – N₁) + Q₂ x (C₂ – N₂), přičemž očekávané hodnoty jsou Q₁ = 10 000, Q₂ = 2 000, C₁ = 5 000, C₂ = 1 000, N₁ = 4 000, N₂ = 500, kde Q je počet kusů příslušného výrobku, C je prodejní cena, N jsou náklady. Předpokládá se negativní změna hodnot o 20 %.

Řešení:

Očekávaná hodnota peněžního příjmu za nezměněných podmínek =>

P = 10 000 x (5 0000 – 4 000) + 2 000 x (1 000 – 500) = 11 mil. Kč

1) Změna Q₁ = 8 000 x (5 000 – 4 000) + 2 000 x (1 000 – 500) = 9 mil

2) Změna C₁ = 10 000 x (4 0000 – 4 000) + 2 000 x (1 000 – 500) = 1 mil. Kč

3) Změna N₁ = 10 000 x (5 0000 – 4 800) + 2 000 x (1 000 – 500) = 3 mil. Kč

4) Změna Q₂ = 10 000 x (5 0000 – 4 000) + 1 600 x (1 000 – 500) = 10,8 mil. Kč

5) Změna C₂ = 10 000 x (5 0000 – 4 000) + 2 000 x (800 – 500) = 10,6 mil. Kč

6) Změna N₂ = 10 000 x (5 0000 – 4 000) + 2 000 x (1 000 – 600) = 10,8 mil. Kč

Nejcitlivější je faktor C₁, jelikož změna tohoto faktoru o 20 % znamená změnu (snížení) peněžního příjmu o 90,91 %.

Příklad 7.6.1

Vypočítejte ČSH, jestliže máme investici s kapitálovým výdajem 8 mil. Kč a s životností 5 let. Požadovaná bezriziková výnosnost činí 10 %. Peněžní příjmy v jednotlivých letech s příslušnými jistotními koeficienty:

První rok – 3 mil. J = 0,9

Druhý rok – 4 mil. J = 0,9

Třetí rok – 3 mil. J = 0,8

Čtvrtý rok – 2 mil. J = 0,7

Pátý rok – 2 mil. J = 0,6

ČSH = 8,934 – 8 = 0,934 mil. Kč => projekt je přijatelný, ČSH je kladná.

zpět na Manažerské finance

zpět na V. Semestr

zpět na úvodní stránku