Riziko

Podnikatelské riziko – nebezpečí, že se dosažené výsledky podnikání budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Odchylky mohou být příznivé nebo nepříznivé.

Druhy rizika:

Podle závislosti či nezávislosti na podnikové činnosti

-          Riziko objektivní (nezávislé na činnosti podniku a jeho managementu)

-          Riziko subjektivní (závislé na činnosti podniku a jeho managementu)

-          Riziko kombinované (kombinace objektivních i subjektivních faktorů

Podle jednotlivých činností podniku

-          Riziko provozní

-          Riziko tržní

-          Riziko inovační

-          Riziko investiční

-          Riziko finanční

-          Celkové podnikatelské riziko

Podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji či na vývoji v jednotlivé firmě

-          Riziko systematické (změny v celkovém ekonomickém vývoji, postihuje všechny firmy)

-          Riziko nesystematické (specifické pro jednotlivou firmu, obor, projekt…)

Podle možnosti ovlivňování

-          Riziko ovlivnitelné (bezpečnostní zařízení, kvalita výrobků, kvalita pracovníků)

-          Riziko neovlivnitelné

Riziková politika

-          Identifikace rizika (příčiny, druh rizika)

-          Měření stupně rizika (vysoký stupeň rizika, normální, nízký)

-          Kvantifikace vlivu rizika na podnikatelskou činnost (vliv rizika na zisk, finanční situaci…)

-          Ochrana proti rizikům (rozložení rizika, přesouvání rizika…)

Ochrana proti rizikům

• Volba právní formy podnikání – snaha omezit důsledky rizika podnikání jen na předem vymezenou část soukromého majetku podnikatele
• Prosté omezování rizika – podnik si stanovuje pro jednotlivé případy tzv. rizikové meze, tj. horní a dolní hranice, kam až je ochoten jít.
• Rozložení (diverzifikace) rizika – rozložení rizika na co nejširší základnu a jeho následné snížení.
• Přesunutí (flexibilita) podnikání – výběr univerzální technologie, která je použitelná pro více účelů. Tak může podnik pružněji reagovat na požadavky zákazníků. Další metodou je snižování fixních nákladů. Při nízkých nákladech nehrozí tak velké riziko z titulu poklesu výroby.
• Dělení rizika – riziko se rozděluje na několik účastníků, kteří participují na společném projektu či činnosti
• Přesunutí (transfer) rizika – přesun rizika na jiné subjekty (dodavatele, odběratele, leasingovou organizaci…)
• Pojištění – transfer rizika na pojišťovnu za úplatu, většinou se jedná o transfer čistého rizika.
• Etapová příprava a etapová realizace projektu – projekt se rozdělí na několik etap, každá následující etapa se koncipuje variantně.
• Tvorba rezerv v podnicích – záměrná tvorba rezerv podnikem

Měření rizika

Výchozím bodem pro vyjádření rizika projektu je určení pravděpodobnosti peněžních toků projektu.

Pravděpodobnost peněžních toků může být vyjádřena

-          Objektivně – tedy na základě minulých údajů o peněžním toku. Předpokládá se, že peněžní toky s vysokou variabilitou v minulosti budou vysoce variabilní i v budoucnosti

-          Subjektivně – na základě odborného odhadu s ohledem na možné odchylné působení různých faktorů

Metody měření rizika

Směrodatná odchylka – absolutní míra rizika

Měření odchylky jednotlivých peněžních příjmů od průměrné očekávané hodnoty. Za projekt přinášející větší riziko je považován ten, který vykazuje vyšší odchylky.

Výpočet směrodatné odchylky:

Nejprve musíme spočítat průměrnou očekávanou hodnotu peněžních příjmů, což je:

Součet jednotlivých peněžních příjmů různých variant x pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem nastane.

S pomocí průměrné očekávané hodnoty můžeme spočítat rozptyl:

∑ (jednotlivé očekávané peněžní příjmy u různých variant – průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů z projektu) x pravděpodobnost vzniku jednotlivých očekávaných příjmů x jednotlivé varianty očekávaných peněžních příjmů

Směrodatná odchylka je pak odmocnina z rozptylu.

Variační koeficient – relativní míra rizika

Variační koeficient představuje poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou očekávanou hodnotou peněžních příjmů z projektu, tj:

Variační koeficient => směrodatná odchylka / průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů.

Čím vyšších hodnot variační koeficient nabývá, tím je vyšší i riziko investičního projektu.

PŘÍKLADY

Příklad 6.7.1

Porovnejte riziko dvou investičních projektů, jestliže jsou známy následující údaje:

Projekt A

Projekt B

Řešení:

Výpočet průměrné očekávané hodnoty:

A = 10 000 x 0,25 + 8 000 x 0,50 + 6000 x 0,25 = 8 000

B = 300 000 x 0,40 + 200 000 x 0,50 + 100 000 x 0,1 = 230 000

Výpočet směrodatné odchylky:

Rozptyl A = (10 000 – 8 000)² x 0,25 + (8 000 – 8 000)² x 0,50 + (6 000 – 8 000)² x 0,25 = 1 000 000 + 0 + 1 000 000 = 2 000 000

Směrodatná odchylka A = odmocnina z 2 000 000 = 1 414,214

Rozptyl B (výpočet v tis. Kč) = (300 – 230)² x 0,4 + (200 – 230)² x 0,5 + (100 – 230)² x 0,1 = 1 960 + 450 + 1 690 = 4 100

Směrodatná odchylka B (v tis. Kč) = 64,03124 => 64 031,242 Kč

Výpočet variačního koeficientu:

Projekt A => 1 414,214 / 8 000 = 0,17677675 = 17,68 %

Projekt B => 64 031,242 / 230 000 = 0,2783967 = 27,84 %

Rizikovější je projekt B, jeho variační koeficient je vyšší než u projektu A. Porovnání rizikovosti projektů podle směrodatné odchylky není možné, protože projekty nejsou srovnatelné z hlediska očekávaných příjmů.

Příklad 6.8.1

Vypočítejte absolutně i relativně riziko investičního projektu s níže uvedenými údaji a porovnejte ho s investičním projektem, který má směrodatnou odchylku 800 000 Kč a průměrný očekávaný peněžní příjem 6 mil. Kč.

Investiční projekt

Je jasné, že projekty lze porovnávat pouze pomocí variačního koeficientu. U srovnávaného projektu již známe směrodatnou odchylku i průměrný očekávaný peněžní příjem, proto můžeme rovnou spočítat variační koeficient:

Variační koeficient porovnávaného projektu => 800 000 / 6 000 000 = 0,133334 = 13,33 %

Nyní musíme spočítat očekávaný peněžní příjem a směrodatnou odchylku investičního projektu dle zadání:

Očekávaný peněžní příjem = 20 000 x 0,05 + 24 000 x 0,20 + 30 000 x 0,50 + 36 000 x 0,25 = 29 800 Kč

Směrodatná odchylka:¨

Rozptyl => (20 000 – 29 800)² x 0,05 + (24 000 – 29 800)² x 0,20 + (30 000 – 29 800)² x 0,50 + (36 000 – 29 800)² x 0,25 = 4 802 000 + 6 728 000 + 20 000 + 9 610 000 = 21 160 000

Směrodatná odchylka = odmocnina z 21 160 000 => 4 600 Kč

Variační koeficient => 4 600 / 29 800 = 0,1543624 = 15,44 %

Rizikovější je tento projekt, který vykazuje vyšší procento variačního koeficientu.

zpět na Manažerské finance

zpět na V. Semestr

zpět na úvodní stránku